Solo, El

sopka – Stratovolcano, Chile-Argentina, South America Volcanic Regions

Kde: Chile-Argentina, South America Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 6 205 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha: -27,105°, -68,713°

El Solo (také Cerro Solo) je velký stratovulkán vysoký přes 6 200 m na hranici Argentiny a Chile, západně od Ojos del Salado. Tvoří ho devět erupčních center a v holocénu z něj vyšly mohutné pyroklastické proudy, jejichž světlé uloženiny dodnes vyplňují okolní údolí. ^{[1, 3]}

Jak vypadá

Sopka stojí mezi dvěma známějšími sopkami: na východě Ojos del Salado a na severozápadě sopkou Tres Cruces. Svahy pokrývají světlé uloženiny pyroklastických proudů – žhavých lavin popela, kamenů a plynů – z ryodacitu, sopečné horniny bohaté na křemík. ^[1]

Výška se podle zdrojů liší: katalog GVP uvádí 6 205 m, popisek jeho fotografie 6 190 m, anglická Wikipedie 6 215 m a horolezecká zpráva v Alpine Journal 6 240 m. ^{[1, 3, 2]}

Argentinská část hory leží v provincii Catamarca na území mokřadu mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy, který chrání vysokohorská jezera Catamarky. Chilská část patří k obci Copiapó. ^[3]

Erupce

Žádná erupce v historické době zaznamenána není. Podle GVP, který se opírá o práci vulkanologa Oscara González-Ferrána z Chilské univerzity z roku 1995, ale sopka v holocénu (posledních zhruba 11 700 letech) vyvrhla velké pyroklastické proudy a jejich uloženiny v sousedních údolích jsou dodnes silné. ^[1]

Česká Wikipedie označuje sopku za neaktivní. Přesné stáří holocenních erupcí není v dostupných zdrojích uvedeno. ^[4]

Historie

Na vrchol podle Wikipedie poprvé vystoupili 21. února 1950 Luis Alvarado, Jorge Balastino, Carlos Alvarez a Oscar Alvarez. První zimní výstup uskutečnili 8. září 2012 baskičtí horolezci Jabi Txikon a Arkaitz Ibarra z tábora ve výšce 5 400 m. ^{[3, 2]}

Fakta

Erupční centra: 9
První výstup: 21. února 1950
První zimní výstup: 8. září 2012

Slovníček

stratovulkán: kuželovitá sopka navršená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
pyroklastický proud: žhavá lavina sopečného popela, kamenů a plynů, která se řítí po svahu velkou rychlostí
ryodacit: sopečná hornina bohatá na křemík, na pomezí ryolitu a dacitu; její magma je velmi husté a erupce bývají výbušné
holocén: nejmladší geologické období, posledních zhruba 11 700 let
Ramsarská úmluva: mezinárodní dohoda o ochraně mokřadů, hlavně jako prostředí pro ptáky

Zdroje

El Solo, Smithsonian Global Volcanism Program
Scanu, M.: Argentine Andes 2012-13. The Alpine Journal 2013, s. 309–312, The Alpine Journal (2013)
Cerro Solo, Wikipedia
El Solo, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.