Aucanquilcha

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Chile, South America Volcanic Regions

Kde

Chile, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

6 176 m

Poloha

-21,220°, -68,470°

Aucanquilcha je 6 176 m vysoká sopka na severu Chile, jedna z největších sopek severního Chile. Pod jejím vrcholem fungoval nejvýše položený důl na síru na světě a lidé, kteří u něj žili, byli nejvýše trvale bydlícími lidmi na Zemi. Sopka je dlouho nečinná, ale z vrcholu stále unikají plyny. ^{[1, 3, 4]}

Jak vypadá

Vrchol tvoří široký hřbet táhnoucí se od východu k západu, dlouhý podle GVP asi 10 km, na kterém stojí několik samostatných kuželů. Podle anglické Wikipedie jde o řadu nejméně šesti stratovulkánů, z nichž čtyři přesahují 6 000 m. ^{[1, 3]}

V dobách ledových pokrývala horu ledová čepice, po které zůstaly morény a ledovcové kary. Podle téměř všech zdrojů tu dnes aktivní ledovce nejsou, protože podnebí je příliš suché. Na dolním severozápadním svahu leží usazenina velké pleistocenní sesuvné laviny. ^{[1, 3]}

Jak vznikl

Aucanquilcha patří do skupiny asi dvaceti sopek, které na tomto místě vznikaly postupně během asi 11 milionů let. Samotná hlavní sopka vyrostla až za posledního zhruba milionu let a chrlila výhradně dacit, hustou lávu se značným obsahem křemíku. ^[3]

Kdy sopka naposledy vybuchla, se zdroje neshodují. GVP zmiňuje lávové proudy, které leží na ledovcových morénách, a tedy působí mladě. Tým geologa Gerharda Wörnera (2000) ale u nejmladších proudů naměřil překvapivě vysoké stáří, zhruba 400 000 až 780 000 let. Novější výzkum citovaný Wikipedií klade konec činnosti asi před 230 000–240 000 lety, jiná práce tamtéž před asi 450 000 lety. ^{[1, 2, 3]}

Nejvyšší důl na světě

Ve vrcholové oblasti se těžila síra. Důl ve výšce asi 5 950 m byl otevřen v roce 1913 a v provozu byl hlavně v letech 1950–1992; byl tehdy nejvýše položeným dolem na světě. Na horu vedla silnice a lanovka, jejichž zbytky stojí dodnes. ^[3]

V roce 1986 žili podle zpráv čtyři muži, správci dolu, v plechové chatrči těsně pod ním ve výšce asi 5 900 m. Byli tak nejvýše trvale žijícími lidmi na Zemi a vzbudili zájem vědců zkoumajících život ve velkých výškách. ^{[3, 1]}

Nebezpečí

Z vrcholu a z těžebních zářezů stále unikají plyny o nízké teplotě; v roce 1947 se u nich naměřilo 60–85 °C. Chilská geologická služba SERNAGEOMIN zařadila sopku v roce 2023 mezi málo nebezpečné (71. místo z 87 chilských sopek). ^{[3, 1]}

Fakta

Důl na síru

asi 5 950 m, otevřen 1913, provoz hlavně 1950–1992

Nejvýše bydlící lidé

1986, čtyři muži ve výšce asi 5 900 m

Stáří nejmladších proudů (K-Ar)

asi 0,40–0,78 milionu let

Riziko podle SERNAGEOMIN (2023)

71. z 87 chilských sopek

Slovníček

stratovulkán

kuželovitá sopka navršená z mnoha vrstev lávy a sopečného materiálu z opakovaných erupcí

dacit

sopečná hornina s vyšším obsahem křemíku; její láva je hustá a teče pomalu

moréna

val z kamení a štěrku, který nahrnul a zanechal ledovec

kar

mísovitá prohlubeň ve svahu hory, kterou vyhloubil ledovec

pleistocén

starší část čtvrtohor, doba opakovaných zalednění, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

datování K-Ar

určení stáří horniny podle toho, kolik radioaktivního draslíku se v ní přeměnilo na argon

Zdroje

1. Aucanquilcha, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Wörner, G., Hammerschmidt, K., Henjes-Kunst, F., Lezaun, J., Wilke, H.: Geochronology (40Ar/39Ar, K-Ar and He-exposure ages) of Cenozoic magmatic rocks from Northern Chile (18–22°S): implications for magmatism and tectonic evolution of the central Andes. Revista Geológica de Chile 27 (2000), 205–240, Revista Geológica de Chile (Andean Geology) (2000)
3. Aucanquilcha, Wikipedia
4. Aucanquilcha, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.