Antofalla
sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Argentina, South America Volcanic Regions
- Kde
- Argentina, South America Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Stratovolcano(es)
- Nadmořská výška
- 6 409 m
- Poloha
- -25,550°, -67,920°
Antofalla je 6 409 m vysoká sopka v odlehlé náhorní plošině Puna na severozápadě Argentiny. Kolem hlavního kuželu stojí věnec menších sopek. Zprávy o „kouři“ z let 1901 a 1911 se nepotvrdily: nejmladší horniny hlavní sopky podle výzkumu pocházejí ze staršího pleistocénu, tedy z doby zhruba před 2,6 až 0,8 milionu let. [1, 2]
Jak vypadá
Sopka leží v provincii Catamarca západně od solné pánve Salar de Antofalla, jedné z největších na světě. Celý sopečný komplex je široký asi 50 km. Kolem hlavního vrcholu stojí v kruhu menší stratovulkány vysoké kolem 5 700–5 800 m, například Cerro Onas nebo Cerro Lila, tvořené lávovými dómy, lávovými proudy a pyroklastickými uloženinami; na západní a jihozápadní straně jsou i struskové kužely. [1, 2]
V okolí jsou teplé prameny. U Vega Botijuela vytéká z tektonického zlomu voda o teplotě asi 32 °C a usazuje vápenec (travertin), který vytvořil plochu širokou asi 550 m. [2]
Erupce
Sopečný komplex byl podle anglické Wikipedie činný zhruba před 10,9 až 1,6 milionu let. Hlavní sopku postupně vybudovaly proudy andezitové a dacitové lávy; vzácněji se objevuje i ryolit, hornina nejbohatší na křemík. [2, 1]
Podle zprávy, kterou v roce 1917 zveřejnil Sapper, ze sopky v letech 1901 a 1911 stoupal „kouř“. Podrobná studie Richardse a kolegů z roku 2006 však ukázala, že nejmladší horniny hlavní sopky vznikly ve starším pleistocénu. Později už soptily jen malé monogenetické sopky na jihozápadním a západním úbočí. [1]
Historie
Na vrcholu stojí kamenný oltář a plošina z doby před příchodem Španělů, které se připisují Inkům. První zaznamenaný výstup vykonali 26. srpna 1955 Jorge Cvitanic, Benito Rubio a Augusto Vallmitjana. Hornictví tu sahá asi do roku 1700; v okolí byly nalezeny rudy zlata, olova, stříbra a zinku. [2]
Fakta
- Hlášený „kouř“
- 1901 a 1911 (nepotvrzeno)
- Období činnosti komplexu
- asi před 10,9–1,6 milionu let
- První zaznamenaný výstup
- 26. 8. 1955
Slovníček
- stratovulkán
- kuželovitá sopka navršená z mnoha vrstev lávy a sopečného materiálu z opakovaných erupcí
- struskový kužel
- malá sopka z kousků ztuhlé, pórovité lávy (strusky), které vyhodila jedna erupce
- andezit, dacit, ryolit
- sopečné horniny seřazené podle rostoucího obsahu křemíku; čím víc křemíku, tím hustší láva
- travertin
- pórovitý vápenec, který se usazuje z teplé minerální vody
- pleistocén
- starší část čtvrtohor, doba opakovaných zalednění, zhruba před 2,6 milionu až 11 700 lety
- monogenetická sopka
- malá sopka, která vznikla při jediné erupci a potom už nesoptila
Zdroje
Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.