TerraBeat – zemětřesení a sopky

Blancas, Lomas

sopka – Stratovolcano, Chile, South America Volcanic Regions

Kde
Chile, South America Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
2 268 m
Tektonické prostředí
Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
Poloha
-36,286°, -71,009°

Lomas Blancas je malá sopka ve středním Chile, asi 15 km jihovýchodně od mnohem vyšší sopky Nevado de Longaví. Vznikla na konci starších čtvrtohor nebo v holocénu. Velkou část jejích svahů zasypala pemza, nejspíš z erupcí sousedního Longaví. [1, 4]

Jak vypadá

Sopka je vysoká 2 268 m a má mírné, štítu podobné tvary, i když ji katalog GVP řadí mezi stratovulkány. Její středový kužel je z čediče. [1]

Na jihovýchodní straně je sopka otevřená: od vrcholu se táhne asi 2,3 km dlouhý sráz. Popisek GVP k družicovému snímku ho popisuje jako 2,3 km širokou kalderu otevřenou k jihovýchodu, která možná vznikla zřícením části sopky. Z tohoto srázu vytékaly lávové proudy z čedičového andezitu, které dosáhly až 7 km daleko. [1]

Lávové proudy jsou typu aa – mají drsný, rozlámaný povrch z ostrých balvanů a úlomků. [1]

Co o něm dnes víme

Stáří sopky (pozdní pleistocén až holocén) uvádí GVP podle práce Morena a Naranja z roku 1991. Žádná erupce Lomas Blancas datována není a samostatnou novější studii o ní se nám najít nepodařilo. [1]

Pemza, která sopku pokrývá, pochází podle GVP pravděpodobně z Nevado de Longaví. Geochemická studie Longaví z roku 2004 popisuje mocnou vrstvu bílé dacitové pemzy, která z Longaví sahá přes 20 km k jihovýchodu. Je stará asi 7 000 let – dřevěné uhlíky pod ní byly radiokarbonově datovány na 6 835 ± 65 let. Lomas Blancas v ní ale jmenovitě uvedena není. [1, 2]

Soused Nevado de Longaví

Od 20. května 2026 zaznamenala chilská geologická služba SERNAGEOMIN pod Nevado de Longaví přes 400 zemětřesení spojených s praskáním hornin; nejsilnější mělo magnitudo 4,3. Dne 22. května 2026 proto zvýšila technickou výstrahu Longaví ze zelené na žlutou a preventivně vymezila zónu možného zasažení do 3 km od jeho vrcholu. Jak se situace vyvíjela dál, tento zdroj nepopisuje. Lomas Blancas leží asi 15 km od Longaví, tedy mimo tuto zónu. [3, 1]

Fakta

Lávové proudy
čedičový andezit, až 7 km dlouhé
Stáří
pozdní pleistocén až holocén
Sousední sopka
Nevado de Longaví, asi 15 km SZ

Slovníček

pemza
lehká, pórovitá sopečná hornina vzniklá z napěněné lávy; často plave na vodě
stratovulkán
sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
čedič, čedičový andezit
tmavé sopečné horniny s nízkým (čedič) až o něco vyšším (čedičový andezit) obsahem křemíku
kaldera
velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením nebo zřícením její části
láva typu aa
lávový proud s drsným povrchem z ostrých, rozlámaných kusů ztuhlé lávy
pleistocén, holocén
starší čtvrtohory (asi před 2,6 milionu až 11 700 lety) a nejmladší geologické období (posledních asi 11 700 let)
dacit
světlejší sopečná hornina bohatá na křemík; její erupce bývají výbušné

Zdroje

  1. Blancas, Lomas, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Sellés, D., Rodríguez, A. C., Dungan, M. A., Naranjo, J. A., Gardeweg, M. (2004): Geochemistry of Nevado de Longaví Volcano (36.2°S): a compositionally atypical arc volcano in the Southern Volcanic Zone of the Andes. Revista Geológica de Chile 31(2), 293–315, Revista Geológica de Chile (2004)
  3. Sernageomin declara alerta amarilla en el volcán Nevado de Longaví por aumento de actividad sísmica, Meganoticias (2026)
  4. Lomas Blancas, Wikipedie

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.