Blancas, Lomas
sopka – Stratovolcano, Chile, South America Volcanic Regions
- Kde
- Chile, South America Volcanic Regions
- Typ (GVP)
- Stratovolcano
- Nadmořská výška
- 2 268 m
- Tektonické prostředí
- Subduction zone / Continental crust (> 25 km)
- Poloha
- -36,286°, -71,009°
Lomas Blancas je malá sopka ve středním Chile, asi 15 km jihovýchodně od mnohem vyšší sopky Nevado de Longaví. Vznikla na konci starších čtvrtohor nebo v holocénu. Velkou část jejích svahů zasypala pemza, nejspíš z erupcí sousedního Longaví. [1, 4]
Jak vypadá
Sopka je vysoká 2 268 m a má mírné, štítu podobné tvary, i když ji katalog GVP řadí mezi stratovulkány. Její středový kužel je z čediče. [1]
Na jihovýchodní straně je sopka otevřená: od vrcholu se táhne asi 2,3 km dlouhý sráz. Popisek GVP k družicovému snímku ho popisuje jako 2,3 km širokou kalderu otevřenou k jihovýchodu, která možná vznikla zřícením části sopky. Z tohoto srázu vytékaly lávové proudy z čedičového andezitu, které dosáhly až 7 km daleko. [1]
Lávové proudy jsou typu aa – mají drsný, rozlámaný povrch z ostrých balvanů a úlomků. [1]
Co o něm dnes víme
Stáří sopky (pozdní pleistocén až holocén) uvádí GVP podle práce Morena a Naranja z roku 1991. Žádná erupce Lomas Blancas datována není a samostatnou novější studii o ní se nám najít nepodařilo. [1]
Pemza, která sopku pokrývá, pochází podle GVP pravděpodobně z Nevado de Longaví. Geochemická studie Longaví z roku 2004 popisuje mocnou vrstvu bílé dacitové pemzy, která z Longaví sahá přes 20 km k jihovýchodu. Je stará asi 7 000 let – dřevěné uhlíky pod ní byly radiokarbonově datovány na 6 835 ± 65 let. Lomas Blancas v ní ale jmenovitě uvedena není. [1, 2]
Soused Nevado de Longaví
Od 20. května 2026 zaznamenala chilská geologická služba SERNAGEOMIN pod Nevado de Longaví přes 400 zemětřesení spojených s praskáním hornin; nejsilnější mělo magnitudo 4,3. Dne 22. května 2026 proto zvýšila technickou výstrahu Longaví ze zelené na žlutou a preventivně vymezila zónu možného zasažení do 3 km od jeho vrcholu. Jak se situace vyvíjela dál, tento zdroj nepopisuje. Lomas Blancas leží asi 15 km od Longaví, tedy mimo tuto zónu. [3, 1]
Fakta
- Lávové proudy
- čedičový andezit, až 7 km dlouhé
- Stáří
- pozdní pleistocén až holocén
- Sousední sopka
- Nevado de Longaví, asi 15 km SZ
Slovníček
- pemza
- lehká, pórovitá sopečná hornina vzniklá z napěněné lávy; často plave na vodě
- stratovulkán
- sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
- čedič, čedičový andezit
- tmavé sopečné horniny s nízkým (čedič) až o něco vyšším (čedičový andezit) obsahem křemíku
- kaldera
- velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením nebo zřícením její části
- láva typu aa
- lávový proud s drsným povrchem z ostrých, rozlámaných kusů ztuhlé lávy
- pleistocén, holocén
- starší čtvrtohory (asi před 2,6 milionu až 11 700 lety) a nejmladší geologické období (posledních asi 11 700 let)
- dacit
- světlejší sopečná hornina bohatá na křemík; její erupce bývají výbušné
Zdroje
- Blancas, Lomas, Smithsonian Global Volcanism Program
- Sellés, D., Rodríguez, A. C., Dungan, M. A., Naranjo, J. A., Gardeweg, M. (2004): Geochemistry of Nevado de Longaví Volcano (36.2°S): a compositionally atypical arc volcano in the Southern Volcanic Zone of the Andes. Revista Geológica de Chile 31(2), 293–315, Revista Geológica de Chile (2004)
- Sernageomin declara alerta amarilla en el volcán Nevado de Longaví por aumento de actividad sísmica, Meganoticias (2026)
- Lomas Blancas, Wikipedie
Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.
Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.