Domuyo

sopka (bez známé erupce za posledních ~12 000 let), Argentina, South America Volcanic Regions

Kde

Argentina, South America Volcanic Regions

Typ (GVP)

Stratovolcano

Nadmořská výška

4 702 m

Poloha

-36,638°, -70,432°

Domuyo je stratovulkán v argentinské provincii Neuquén. S výškou 4 702 m je nejvyšší horou Patagonie, a proto se mu někdy říká „střecha Patagonie“. Žádná jeho erupce není známa, přesto se podle studií z let 2019 a 2020 terén kolem sopky od roku 2014 výrazně zvedal a vědci zkoumají proč. ^{[1, 5, 2]}

Jak vypadá

Sopka má širokou kalderu – propadlinu o průměru asi 15 km. Uvnitř ní vyrostlo nejméně 14 lávových dómů z dacitu a dalších sopečných center, nejméně pět dalších stojí mimo kalderu. ^{[1, 5]}

Největší z vnějších center je sopka Chanque-Mallín na východojihovýchodním úbočí. Má vlastní kalderu širokou asi 4 km a v ní tzv. obnovený dóm, tedy kopuli, kterou na dně kaldery později vyzdvihlo magma zespodu. ^[1]

Na západních svazích jsou fumaroly, horké prameny a gejzíry. Geologii této geotermální oblasti se věnovala například studie publikovaná v roce 2021 v časopise Journal of Volcanology and Geothermal Research. ^{[5, 4]}

Stáří sopky je nejisté. Podle GVP pochází z pozdního pleistocénu (konce starších čtvrtohor), nebo možná až z holocénu, tedy posledních zhruba 12 000 let. Katalog GVP ji vede mezi sopkami bez známé erupce v holocénu. ^[1]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2019 popsala u Domuyo nový neklid. Satelitní radarová měření (InSAR) ukázala, že se od roku 2014 nejméně do března 2018 zvedala oblast větší než 300 km². Zemětřesení zaznamenaná v letech 2017–2018 se soustředila pod jihozápadním úbočím sopky. ^[2]

Autoři zvedání vysvětlili nafukováním ložní žíly (plochého tělesa magmatu nebo tekutin uloženého mezi vrstvami hornin) asi 7 km pod povrchem. Gravimetrická měření našla na stejném místě v hloubce asi 4–6 km těleso s menší hustotou, než má okolí. Zda jde o pohyb magmatu, nebo horkých vod a plynů, nechali otevřené. ^[2]

Studie z roku 2020 spojila přes deset let radarových měření se satelitním měřením teploty povrchu. Terén se zvedal asi o 15 cm za rok a povrch sopky se zároveň oteploval o 0,3–0,4 °C ročně; obě řady spolu úzce souvisely. Zdroj zvedání autoři umístili asi 6,5 km hluboko a odhadli, že jeho objem roste zhruba o 0,037 km³ ročně. ^[3]

Podle autorů může za nafukováním stát buď přítok magmatu, nebo ucpání mělkých cest, kudy normálně unikají plyny a horká voda. Domuyo řadí mezi velké sopečné systémy s magmatem bohatým na oxid křemičitý, které mohou mít velké erupce, ale soptí zřídka, takže se jejich neklid špatně vykládá. ^[3]

Zajímavosti

Jméno pochází z jazyka Mapučů a znamená přibližně „třást se a bručet“, nejspíš kvůli geotermálním projevům sopky. Prvním doloženým horolezcem na vrcholu byl podle Wikipedie kněz Lino del Valle Carvajal 15. listopadu 1903. ^[5]

Fakta

Zvedání terénu

asi 15 cm za rok (studie 2020)

Oblast zvedání

přes 300 km² (2014–2018)

Kaldera

asi 15 km

První výstup

1903

Slovníček

stratovulkán

sopka ve tvaru kužele, složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela

kaldera

velká propadlina, která vznikne, když se zhroutí povrch nad vyprázdněným magmatickým krbem

lávový dóm

kopule z husté lávy, která se z otvoru jen pomalu vytlačuje a nestéká daleko

dacit

sopečná hornina s poměrně vysokým obsahem křemíku; její láva je hustá

fumarola

otvor v zemi, ze kterého unikají horké sopečné plyny a pára

pleistocén, holocén

pleistocén jsou starší čtvrtohory (doba ledová, asi před 2,6 milionu až 12 000 lety), holocén je období od té doby do dneška

InSAR

metoda, která z opakovaných radarových snímků z družic měří, o kolik se povrch země zvedl nebo poklesl, s přesností na centimetry

ložní žíla

ploché těleso magmatu, které proniklo mezi vrstvy hornin a leží zhruba vodorovně

gravimetrie

měření nepatrných rozdílů zemské tíže; prozradí v hloubce horniny s jinou hustotou

Zdroje

1. Domuyo, Smithsonian Global Volcanism Program
2. Astort, A., Walter, T. R., Ruiz, F., Sagripanti, L., Nacif, A., Acosta, G., Folguera, A.: Unrest at Domuyo Volcano, Argentina, Detected by Geophysical and Geodetic Data and Morphometric Analysis. Remote Sensing 11 (2019), 2175, doi:10.3390/rs11182175 (abstrakt), Remote Sensing (2019)
3. Lundgren, P., Girona, T., Bato, M. G. a kol.: The dynamics of large silicic systems from satellite remote sensing observations: the intriguing case of Domuyo volcano, Argentina. Scientific Reports 10 (2020), 11642, doi:10.1038/s41598-020-67982-8 (abstrakt), Scientific Reports (2020)
4. Silva-Fragoso, A., Ferrari, L., Norini, G. a kol.: Geology and conceptual model of the Domuyo geothermal area, northern Patagonia, Argentina. Journal of Volcanology and Geothermal Research 420 (2021), 107396, doi:10.1016/j.jvolgeores.2021.107396 (bibliografický záznam), Journal of Volcanology and Geothermal Research (2021)
5. Domuyo, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.