TerraBeat – zemětřesení a sopky

Tindfjallajokull

sopka – Stratovolcano, Iceland, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Kde
Iceland, Atlantic Ocean Volcanic Regions
Typ (GVP)
Stratovolcano
Nadmořská výška
1 464 m
Tektonické prostředí
Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poloha
63,783°, -19,716°

Tindfjallajökull je stará, částečně zaledněná sopka na jihu Islandu, severozápadně od Eyjafjallajökull. Patří k nejstarším mladočtvrtohorním sopkám východní sopečné zóny ostrova; katalog GVP u ní neuvádí žádnou datovanou erupci a doklady o její činnosti v holocénu (posledních asi 11 700 let) označuje za nejisté. [1]

Jak vypadá

Masiv sopky nese na vrcholu kalderu (velkou propadlinu) širokou asi 5 km, podle popisu fotografie v GVP zhruba 5 × 7 km. Uprostřed kaldery stojí členitá dvojvrcholová kopule z ryolitu, světlé lávy bohaté na křemík. Severozápadní okraj kaldery přesahuje ledová čepice, která tvoří hladkou plochou vrcholovou plošinu. [1]

Sopka vyvrhovala horniny od čediče až po ryolit. Asi tucet malých erupcí, většinou z průduchů severně a západně od kaldery, proběhl v pozdním pleistocénu nebo na začátku holocénu (dnešní poledové doby). Podle popisu fotografie v GVP proběhlo na začátku holocénu několik malých výlevných erupcí, tedy výlevů lávy bez velkých výbuchů. [1]

Co o něm dnes víme

Dlouho se soudilo, že z Tindfjallajökull pochází ignimbrit z Þórsmörku – vrstva horniny, kterou asi před 51 000 lety zanechaly žhavé pyroklastické proudy. Studie Molese a kolegů z roku 2019 ale podle chemického složení a datování ukázala, že zdrojem byla sousední sopka Torfajökull, asi 30 km na severovýchod. [1, 2, 3]

Fakta

Kaldera
asi 5 km široká (5 × 7 km)
Poslední erupce
neznámá, asi tucet malých erupcí v pozdním pleistocénu nebo na začátku holocénu

Slovníček

kaldera
velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením nad vyprázdněným zásobníkem magmatu
ryolit
světlá sopečná hornina bohatá na křemík; její láva je velmi hustá a erupce bývají výbušné
pleistocén
starší část čtvrtohor s dobami ledovými, skončila asi před 11 700 lety
holocén
dnešní geologická doba, začala asi před 11 700 lety po konci poslední doby ledové
ignimbrit
hornina vzniklá z usazeného žhavého proudu sopečného popela a pemzy (pyroklastického proudu)

Zdroje

  1. Tindfjallajokull, Smithsonian Global Volcanism Program
  2. Moles, J. D., McGarvie, D., Stevenson, J. A., Sherlock, S. C., Abbott, P. M., Jenner, F. E., Halton, A. M.: Widespread tephra dispersal and ignimbrite emplacement from a subglacial volcano (Torfajökull, Iceland). Geology 47 (2019), 577–580, doi:10.1130/G46004.1 (abstrakt), Geology (2019)
  3. New publication April 2019: Moles et al., Geology, The Open University, Argon & Noble Gas Research (2019)

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.