Tindfjallajokull

sopka – Stratovolcano, Iceland, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Kde: Iceland, Atlantic Ocean Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 464 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poloha: 63,783°, -19,716°

Tindfjallajökull je stará, částečně zaledněná sopka na jihu Islandu, severozápadně od Eyjafjallajökull. Patří k nejstarším mladočtvrtohorním sopkám východní sopečné zóny ostrova; katalog GVP u ní neuvádí žádnou datovanou erupci a doklady o její činnosti v holocénu (posledních asi 11 700 let) označuje za nejisté. ^[1]

Jak vypadá

Masiv sopky nese na vrcholu kalderu (velkou propadlinu) širokou asi 5 km, podle popisu fotografie v GVP zhruba 5 × 7 km. Uprostřed kaldery stojí členitá dvojvrcholová kopule z ryolitu, světlé lávy bohaté na křemík. Severozápadní okraj kaldery přesahuje ledová čepice, která tvoří hladkou plochou vrcholovou plošinu. ^[1]

Sopka vyvrhovala horniny od čediče až po ryolit. Asi tucet malých erupcí, většinou z průduchů severně a západně od kaldery, proběhl v pozdním pleistocénu nebo na začátku holocénu (dnešní poledové doby). Podle popisu fotografie v GVP proběhlo na začátku holocénu několik malých výlevných erupcí, tedy výlevů lávy bez velkých výbuchů. ^[1]

Co o něm dnes víme

Dlouho se soudilo, že z Tindfjallajökull pochází ignimbrit z Þórsmörku – vrstva horniny, kterou asi před 51 000 lety zanechaly žhavé pyroklastické proudy. Studie Molese a kolegů z roku 2019 ale podle chemického složení a datování ukázala, že zdrojem byla sousední sopka Torfajökull, asi 30 km na severovýchod. ^{[1, 2, 3]}

Fakta

Kaldera: asi 5 km široká (5 × 7 km)
Poslední erupce: neznámá, asi tucet malých erupcí v pozdním pleistocénu nebo na začátku holocénu

Slovníček

kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením nad vyprázdněným zásobníkem magmatu
ryolit: světlá sopečná hornina bohatá na křemík; její láva je velmi hustá a erupce bývají výbušné
pleistocén: starší část čtvrtohor s dobami ledovými, skončila asi před 11 700 lety
holocén: dnešní geologická doba, začala asi před 11 700 lety po konci poslední doby ledové
ignimbrit: hornina vzniklá z usazeného žhavého proudu sopečného popela a pemzy (pyroklastického proudu)

Zdroje

Tindfjallajokull, Smithsonian Global Volcanism Program
Moles, J. D., McGarvie, D., Stevenson, J. A., Sherlock, S. C., Abbott, P. M., Jenner, F. E., Halton, A. M.: Widespread tephra dispersal and ignimbrite emplacement from a subglacial volcano (Torfajökull, Iceland). Geology 47 (2019), 577–580, doi:10.1130/G46004.1 (abstrakt), Geology (2019)
New publication April 2019: Moles et al., Geology, The Open University, Argon & Noble Gas Research (2019)

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.