Tungnafellsjokull

sopka – Stratovolcano, Iceland, Atlantic Ocean Volcanic Regions

Kde: Iceland, Atlantic Ocean Volcanic Regions
Typ (GVP): Stratovolcano
Nadmořská výška: 1 523 m
Tektonické prostředí: Rift zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poloha: 64,750°, -17,916°

Tungnafellsjökull je stará sopka v liduprázdném vnitrozemí Islandu, hned severozápadně od obrovského ledovce Vatnajökull. Většinou pochází z dob ledových, ale na jejím severovýchodním svahu jsou i mladé čedičové lávy. V letech 2014–2015 se pod ní zvýšil počet zemětřesení, když sousední sopka Bárðarbunga chrlila lávu. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Sopka má dvě kaldery (velké propadliny). Vrcholovou kalderu, asi 4 × 9 km, z velké části vyplňuje ledovec Tungnafellsjökull. Jihovýchodně leží kaldera Vonarskarð o průměru asi 8 km, bez ledu, s ryolitovými lávami z pleistocénu (dob ledových). ^[1]

Zdroje se liší v tom, jak oblast dělit. GVP počítá Vonarskarð k Tungnafellsjökull a do stejné sopečné soustavy řadí i centrální vulkán Hágöngur na jihozápadě. Islandský geologický ústav ÍSOR naopak popisuje Vonarskarð jako samostatnou sopku mezi Tungnafellsjökull a Bárðarbungou a Tungnafellsjökull jako starší, silně rozrušenou sopku s malou kalderou na vrcholu. ^{[1, 4]}

Na samotné Tungnafellsjökull nebyly nalezeny žádné povrchové projevy geotermálního tepla. V kaldeře Vonarskarð je ale vysokoteplotní geotermální oblast o rozloze asi 7 km² s teplými a horkými prameny i kyselkami; silně přeměněné horniny nízkého hřbetu kousek severovýchodně od vrchu Deili ukazují na teploty kolem 250 °C. ^[4]

Erupce

Datovaná erupce ze sopky není známa. Mladé čedičové lávy z trhlin na severovýchodním svahu ale vznikly až po konci poslední doby ledové, takže sopka v holocénu (posledních asi 11 700 let) soptila. ^[1]

Co o něm dnes víme

Při erupci Holuhraun v letech 2014–2015 vnikla od sopky Bárðarbunga do kůry 48 km dlouhá žíla magmatu a kaldera Bárðarbungy pomalu poklesla o 65 m. Ve stejné době se výrazně oživila i Tungnafellsjökull, asi 25 km severozápadně: zaznamenalo se přes 500 zemětřesení silnějších než magnituda 1, nejsilnější mělo magnitudu 3,6. ^[2]

Vědci z Islandské univerzity, Islandského meteorologického úřadu a dalších pracovišť zkoumali, zda pod Tungnafellsjökull nevniká nové magma. Podle modelu, který v roce 2017 publikovali v časopise Earth and Planetary Science Letters, se ale zemětřesení objevovala tam, kde přetvoření kůry u Bárðarbungy uvolnilo napětí na zlomech Tungnafellsjökull. Šlo tedy nejspíš o zemětřesení spuštěná na dálku, ne o nový přísun magmatu – a rozlišit tyto dvě možnosti je pro sledování sopek důležité. ^{[2, 3]}

Fakta

Vrcholová kaldera: asi 4 × 9 km, vyplněná ledem
Kaldera Vonarskarð: asi 8 km, bez ledu
Zemětřesení 2014–2015: přes 500 nad M1, nejsilnější M3,6
Geotermální oblast Vonarskarð: asi 7 km²

Slovníček

kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením nad vyprázdněným zásobníkem magmatu
ryolit: světlá sopečná hornina bohatá na křemík; její láva je velmi hustá
pleistocén: starší část čtvrtohor s dobami ledovými, skončila asi před 11 700 lety
holocén: dnešní geologická doba, začala asi před 11 700 lety po konci poslední doby ledové
centrální vulkán: hlavní sopečná stavba islandské sopečné soustavy, často s kalderou; kolem ní se táhnou roje trhlin
magmatická žíla: tenká deska magmatu, které se protlačí puklinou v zemské kůře, často i desítky kilometrů daleko
magnituda: míra síly zemětřesení; o stupeň vyšší magnituda znamená asi 32krát víc uvolněné energie

Zdroje

Tungnafellsjokull, Smithsonian Global Volcanism Program
Parks, M. a kol.: Triggering of seismicity at Tungnafellsjökull volcano, during the 2014–2015 eruption within the neighbouring Bárdarbunga volcanic system. Geophysical Research Abstracts 19, EGU2017-14827 (2017); článek: Parks, M. M. a kol., Earth and Planetary Science Letters 462 (2017), 212–223, doi:10.1016/j.epsl.2017.01.020, EGU General Assembly 2017 (2017)
Parks, M. M. a kol.: Evolution of deformation and stress changes during the caldera collapse and dyking at Bárdarbunga, 2014–2015: Implication for triggering of seismicity at nearby Tungnafellsjökull volcano. Earth and Planetary Science Letters 462 (2017), 212–223 (záznam s abstraktem), Earth and Planetary Science Letters (2017)
Vonarskarð, ÍSOR – Iceland GeoSurvey

Text sestaven 2026-11-02, ověřen 2026-11-02.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.