Protector Seamounts

sopka – Volcanic field, United Kingdom, Antarctic-Scotia Volcanic Regions

Kde: United Kingdom, Antarctic-Scotia Volcanic Regions
Typ (GVP): Volcanic field
Nadmořská výška: -55 m
Tektonické prostředí: Subduction zone / Oceanic crust (< 15 km)
Poslední známá erupce: 1962
Poloha: -55,912°, -28,167°

Protector Seamounts je skupina podmořských sopek v jižním Atlantiku, nejsevernější část oblouku Jižních Sandwichových ostrovů. Jejich jediná zaznamenaná erupce v březnu 1962 vyvrhla tolik pemzy, že vytvořila plovoucí vor, který mořské proudy roznesly kolem celé Antarktidy až k Novému Zélandu. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Podle katalogu GVP leží podmořské hory asi 30 km severozápadně od ostrova Zavodovski. Podle anglické Wikipedie sedí asi sedm podmořských sopek na hřbetu dlouhém kolem 55 km, který se táhne od západu na východ v hloubce 1 000 až 1 500 m. Jména sopek pocházejí od lodí, například Tula, Biscoe, Endurance nebo Quest. ^{[1, 2]}

Nejmělčím místem je Protector Shoal – široký, mírně ukloněný kužel, jehož vrchol leží jen 55 m pod hladinou. Podle údaje v anglické Wikipedii se zvedá asi 1 200 m nad okolní dno a na jeho svahu je stopa po sesuvu široká 2,5 km. Vrchol sousední sopky Quest tvoří dvě vnořené kaldery (propadliny) široké 3 a 1,6 km. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Sopky vznikly nad subdukční zónou, kde se Jihoamerická deska zasouvá pod malou Sandwichovou desku. Oblouk Jižních Sandwichových ostrovů chrlí hlavně čedič, tekutou lávu chudou na křemík. ^[2]

Protector Shoal je výjimka: je to nejsevernější a nejkyselejší (na křemík nejbohatší) sopka celého oblouku, která v roce 1962 vyvrhla pemzu dacitového až ryolitového složení. Podle studie z roku 2007 tvoří její horniny čtyři odlišné skupiny magmat. Autoři soudí, že nevznikly postupným vývojem jednoho čedičového magmatu, ale spíš částečným roztavením čedičové spodní kůry uvnitř oblouku – tedy procesem, kterým se mohly rodit první zárodky pevninské kůry. ^[3]

Erupce 1962 a pemzový vor

V březnu 1962 narazila posádka britské hlídkové lodi HMS Protector na rozsáhlá pole plovoucí pemzy – lehké, pórovité sopečné horniny, která plave na vodě. Podle anglické Wikipedie je 14. března poprvé spatřil vrtulník z lodi u ostrova Visokoi. Za zdroj se považuje Protector Shoal, protože nedaleko leží mělká podmořská sopka, pemza vylovená z jejího vrcholu je podobná a 5. března 1962 tu bylo zaznamenáno zemětřesení, které s erupcí mohlo souviset. ^{[1, 2]}

Podle Wikipedie pokryl pemzový vor přes 5 000 km² a některé bloky měřily až 1,5 m. Erupce vyvrhla asi 0,6 km³ pemzy. Stupeň VEI (síla erupce na stupnici od 0 do 8) je v katalogu GVP jen 1. ^{[2, 1]}

Antarktický cirkumpolární proud – mořský proud obíhající kolem Antarktidy – pak pemzu nesl tisíce kilometrů. Podle Wikipedie doplula v letech 1963–1964 na Nový Zéland a do Tasmánie, v roce 1965 na jih Austrálie a na souostroví Juana Fernándeze u Chile a její zbytky byly nalezeny i na Havaji. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Dno kolem sopek bylo zmapováno vícepaprskovým echolotem (druhem sonaru). Podle práce Leata a kolegů z roku 2013 tvoří středobod řetězu podmořská lavice Nimrod Bank a Protector Shoal leží na jejím jižním konci. ^{[1, 2]}

Od roku 1962 sopky nevybuchly, ale pod Protector Shoal se i po erupci často objevovala mělká zemětřesení. Při průzkumu dna naměřili vědci zvýšené teploty vody u sopek Quest, Protector Shoal a Scoresby, což ukazuje na dnešní hydrotermální činnost – únik ohřáté vody z nitra. U sopky Quest našli komínky obklopené povlaky mikroorganismů. Tyto údaje pocházejí z anglické Wikipedie, která cituje práci z roku 2022. ^[2]

Fakta

Objev erupce: 1962, loď HMS Protector
Objem pemzy 1962: asi 0,6 km³ (podle Wikipedie)
Pemzový vor: přes 5 000 km²
Hornina 1962: dacitová až ryolitová pemza

Slovníček

podmořská hora (seamount): sopka na mořském dně, jejíž vrchol nedosahuje k hladině
kaldera: velká propadlina, která vznikne, když se po erupci zřítí strop vyprázdněného magmatického krbu
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zasouvá pod druhou; v hloubce se tam tvoří magma
čedič: tmavá sopečná hornina chudá na křemík; její láva je řídká a teče snadno
dacit, ryolit: světlé sopečné horniny bohaté na křemík; jejich magma je husté a bývá výbušné
pemza: velmi pórovitá sopečná hornina plná bublinek po plynu; je tak lehká, že plave na vodě
VEI: index sopečné výbušnosti, stupnice síly erupcí od 0 do 8 podle objemu vyvrženého materiálu
hydrotermální činnost: proudění vody, kterou ohřálo teplo z nitra Země; na dně moře vyvěrá z průduchů

Zdroje

Protector Seamounts, Smithsonian Global Volcanism Program
Protector Shoal, Wikipedia
Leat, P. T., Larter, R. D., Millar, I. L.: Silicic magmas of Protector Shoal, South Sandwich arc: indicators of generation of primitive continental crust in an island arc. Geological Magazine 144 (2007), 179–190, doi:10.1017/S0016756806002925 (abstrakt), Geological Magazine (2007)

Text sestaven 2026-11-04, ověřen 2026-11-04.

Údaje o sopce: Smithsonian Global Volcanism Program. Další sopky a průduchy.