Kalábrie – subdukční zóna

Sklon desky v prvních stovkách kilometrů asi 31°, nejhlubší část desky asi 480 km (model Slab2). Zóna ve 3D.

Pod jižní cíp Itálie se zasouvá staré oceánské dno z Jónského moře. Zanořená deska se noří pod Tyrhénské moře a zemětřesení v ní vznikají ještě v hloubce přes 500 km. Sbližování desek je tu velmi pomalé, a přesto Kalábrii a Sicílii postihla ničivá zemětřesení – v Messině a Reggio Calabria zahynulo v roce 1908 asi 120 000 lidí. ^{[1, 2, 5, 3]}

Které desky se tu setkávají

Afrika (její část zvaná Núbijská deska) se k Evropě přibližuje zhruba k severoseverozápadu, ale jen asi o 3 až 5 mm za rok, a to už zhruba 80 milionů let. Pod Kalábrii se přitom zasouvá jónská deska – oceánská litosféra ze dna Jónského moře – a noří se k severozápadu pod Tyrhénské moře. ^[1]

Od konce pliocénu (zhruba v posledních 2,6 milionu let) se tu zasouvá už jen jónské oceánské dno. Silná pevninská litosféra Apulie (dnešní „podpatek“ Itálie) a Afriky pod Sicílií je lehčí a zanořit se nedala. ^[2]

Jak vzniklo Tyrhénské moře

Subdukce a s ní „odvalování“ desky dozadu (anglicky slab rollback) začaly asi před 35 až 30 miliony let. Jak se zanořující deska vracela k jihovýchodu, táhla za sebou okraj horní desky a za obloukem se otevírala zaoblouková pánev – dnešní Tyrhénské moře. ^{[1, 4]}

Roztahování Tyrhénské oblasti začalo v pozdním miocénu. Na dně pánve se pak vytvořila nová oceánská kůra: v pliocénu ve Vavilovově pánvi uprostřed moře, ve čtvrtohorách v Marsiliho pánvi na jihovýchodě. Asi před 5 miliony let se deska vracela rychlostí kolem 8 cm za rok, dnes jen asi o pár milimetrů za rok. ^{[2, 1]}

Pod jižní Kalábrií je zanořená deska stále souvislá, kdežto pod okraji oblouku – pod severní Kalábrií a severovýchodní Sicílií – se její hlubší část už podle autorů přehledu z roku 2020 odtrhla. V hloubce kolem 150 km se deska ztenčuje a blíží se odtržení i uprostřed. ^[1]

Zemětřesení

Dne 28. prosince 1908 ráno zničilo zemětřesení o magnitudu 7,1 města Messina a Reggio Calabria na obou březích Messinské úžiny. V Messině bylo zničeno nebo neopravitelně poškozeno nejméně 91 % budov. Zahynulo asi 120 000 lidí, z toho asi 75 000 v Messině a asi 25 000 v Kalábrii. ^[3]

Tři roky předtím, 8. září 1905, zasáhlo Kalábrii zemětřesení, jehož magnitudo se odhaduje na 6,8 až 7,5. Podle studie z roku 2020 vzniklo v hloubce asi 35 až 55 km pod Tyrhénským mořem při lámání ohýbající se desky. V roce 1783 postihla Kalábrii během necelých dvou měsíců série tří zemětřesení o magnitudech 6,7 až 7,1. ^[1]

Která přesně zlomová plocha tato zemětřesení vyvolala, není dodnes jisté. U zemětřesení roku 1908 se uvažuje o mírně ukloněném poklesovém zlomu pod Messinskou úžinou, jedna studie z roku 2019 ale ukazuje na zlom Messina–Taormina. ^{[3, 1]}

Zanořená deska sahá hluboko do pláště: v modelu Slab2, ze kterého vychází 3D scéna na této stránce, až do hloubky asi 460 km. Zemětřesení v ní vznikají i velmi hluboko – například 26. července 2005 zaznamenala americká služba USGS zemětřesení o magnitudu 5,0 v hloubce asi 514 km pod mořem jihojihozápadně od ostrova Ponza. ^{[6, 5]}

V roce 2026 tu přišla dvě silná hluboká zemětřesení: 9. března o magnitudu 6,0 v hloubce asi 375 km pod mořem jižně od ostrova Ischia a 1. června o magnitudu 6,2 v hloubce asi 243 km pod mořem u západního pobřeží Kalábrie. ^{[7, 8]}

Tsunami

Zemětřesení roku 1908 provázela tsunami vysoká až 12 m, která zabila asi 2 000 lidí. Studie z let 2008 a 2023 přitom soudí, že vlnu nevyvolal přímo pohyb na zlomu, ale podmořský sesuv, který zemětřesení spustilo. ^[3]

Sopky nad zanořenou deskou

Nad zanořenou deskou leží Liparské (Eolské) ostrovy severně od Sicílie. Patří k nim Stromboli, který vybuchuje téměř bez přestávky přes tisíc let, a Vulcano, od jehož jména je odvozeno anglické slovo volcano (sopka). ^{[9, 10]}

V zaobloukové pánvi za ostrovy leží velká podmořská sopka Marsili. Roztahování horní desky umožňuje plášti vystoupat a částečně se tavit, a tak tu vznikají podmořské sopky; na vzniku magmatu se podílejí i fluida (voda a další látky) uvolněná ze zanořené desky. ^{[4, 11]}

Co o něm dnes víme

Dlouho se vedl spor, zda tu subdukce ještě běží. Podle přehledu Neriho a kolegů z roku 2020 ano: deska je pod jižní Kalábrií stále připojená a vrací se dál, i když jen pomalu. ^[1]

Nevyřešené zůstává, zda je rozhraní desek pod Kalábrií zaklesnuté a hromadí napětí pro velké zemětřesení, nebo zda desky klouzají plynule – modely z roku 2017 si odporují. Rozhodnout by pomohla měření posunů na mořském dně, kterých je zatím málo. ^[1]

Fakta

Rychlost sbližování Afriky a Evropy: asi 3–5 mm za rok
Nejničivější zemětřesení: Messina 28. 12. 1908, Mw 7,1, asi 120 000 obětí
Hluboké zemětřesení: 26. 7. 2005, M 5,0, hloubka asi 514 km
Počátek subdukce: asi před 35–30 miliony let
Tsunami 1908: až 12 m

Slovníček

subdukce: zasouvání jedné litosférické desky pod druhou do zemského pláště
slab rollback: postupné „odvalování“ zanořující se desky dozadu, při kterém se příkop posouvá a horní deska se roztahuje
zaoblouková pánev: pánev za sopečným obloukem, kde se horní deska roztahuje a ztenčuje; může v ní vznikat i nová oceánská kůra
litosféra: tuhý vnější obal Země (kůra a nejsvrchnější plášť), rozlámaný na desky
poklesový zlom: zlom, na kterém horní kra klesá dolů, protože se hornina roztahuje

Zdroje

Neri, G., Orecchio, B., Scolaro, S., Totaro, C.: Major Earthquakes of Southern Calabria, Italy, Into the Regional Geodynamic Context, Frontiers in Earth Science 8 (2020)
Sartori, R.: The Tyrrhenian back-arc basin and subduction of the Ionian lithosphere, Episodes 26(3), 217–221 (2003)
1908 Messina earthquake, Wikipedie (anglicky)
Tyrrhenian Sea, Wikipedie (anglicky)
M 5.0 – 100 km SSW of Ponza, Italy (26. 7. 2005), USGS (2005)
Hayes, G. P. a kol.: Slab2, a comprehensive subduction zone geometry model, Science 362, doi:10.1126/science.aat4723 (2018)
M 6.0 – 16 km SSE of Sant'Angelo, Italy (9. 3. 2026), USGS (2026)
M 6.2 – 23 km WSW of San Lucido, Italy (1. 6. 2026), USGS (2026)
Stromboli, Smithsonian Global Volcanism Program
Vulcano, Smithsonian Global Volcanism Program
Marsili, Smithsonian Global Volcanism Program

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.