Střední Amerika – subdukční zóna

Sklon desky v prvních stovkách kilometrů asi 30°, nejhlubší část desky asi 382 km (model Slab2). Zóna ve 3D.

Podél tichomořského pobřeží Mexika a Střední Ameriky se oceánská deska Kokosová (a na severozápadě malá deska Rivera) zasouvá pod Severoamerickou a Karibskou desku. Vznikl tu Středoamerický příkop, dva sopečné oblouky a řada ničivých zemětřesení – například v roce 1985, kdy po zemětřesení u pobřeží Michoacánu zemřely tisíce lidí a v hlavním městě Ciudad de México se zřítilo 412 budov. ^{[10, 11, 1]}

Které desky se tu setkávají

Středoamerický příkop je asi 2 750 km dlouhý a táhne se od středního Mexika po Kostariku. Nejhlubší místo má podle Wikipedie 6 669 m. Na jeho mořské straně jsou desky Rivera a Kokosová, na pevninské straně Severoamerická a Karibská deska. ^[10]

Kokosová deska se sbližuje se Severní Amerikou u jihu Mexika rychlostí asi 7,6 cm za rok směrem k severovýchodu; u Salvadoru se ke Karibské desce přibližuje asi 7,2 cm za rok k severoseverovýchodu. Menší deska Rivera na severozápadě zóny se zasouvá pomaleji, asi 3 cm za rok. ^{[2, 4, 11]}

Tvar zanořené desky se podél zóny výrazně mění. Pod středním Mexikem je Kokosová deska vodorovná a v délce asi 250 km od příkopu přiléhá zespodu k zemské kůře. Teprve blízko Ciudad de México se prudce noří do pláště a v hloubce asi 500 km končí – podle autorů nejspíš proto, že se deska roztrhla. Ukázalo to měření sítě 100 seismometrů (projekt MASE) v letech 2005–2007. ^[8]

V řezu na této stránce, vedeném přes jih Mexika a Guatemalu, se deska podle výpočtu z modelu Slab2 noří k severoseverovýchodu, u příkopu průměrně pod úhlem kolem 30°, a model ji sleduje do hloubky asi 250 km. ^[9]

Zemětřesení

Zemětřesení 19. září 1985 (M 8,0) u pobřeží státu Michoacán zabilo nejméně 9 500 lidí, podle některých zdrojů až 35 000. V Ciudad de México se zřítilo 412 budov a dalších přes 3 000 bylo vážně poškozeno. Velká část poškozených budov měla 8 až 18 pater, což ukazuje na možnou rezonanci – kmitání budov ve stejném rytmu, v jakém se houpala půda pod městem. ^[1]

Ne všechna silná zemětřesení vznikají na rozhraní desek. Zemětřesení 8. září 2017 (M 8,2) u pobřeží Chiapasu, nejsilnější v našem katalogu této oblasti, nastalo v hloubce asi 50 km uvnitř zanořené Kokosové desky (šlo o poklesový zlom, ne o rozhraní desek). Zahynulo asi 100 lidí, hlavně ve státě Oaxaca, a tisíce domů byly poškozeny nebo zničeny. O jedenáct dní později, 19. září 2017, zasáhlo podobné zemětřesení uvnitř desky (M 7,1) střední Mexiko a zabilo přes 350 lidí, z toho nejméně 220 v Ciudad de México. ^{[2, 3]}

Dne 13. ledna 2001 udeřilo u pobřeží Salvadoru zemětřesení o síle 7,7 v hloubce asi 60 km. Zabilo nejméně 844 lidí, z toho asi 585 zahynulo pod sesuvy půdy v Nueva San Salvador a Comasagua; celkem otřesy spustily přes 16 000 sesuvů. ^[4]

Z dalších velkých zemětřesení: 3. června 1932 v Jalisku (M 8,1), 9. října 1995 v Colimě a Jalisku (M 8,0), které zabilo nejméně 49 lidí a vyvolalo tsunami, jež u Manzanilla vyběhla do výšky 2–5 m, a v listopadu 2012 u pobřeží Guatemaly (M 7,4), které zabilo nejméně 48 lidí. ^{[5, 7, 2]}

Tsunami

Zemětřesení 2. září 1992 u pobřeží Nikaraguy (M 7,7) vyvolalo nečekaně velkou tsunami, která zasáhla pobřeží Střední Ameriky, hlavně Nikaraguy a Kostariky, a zabila přes 100 lidí. Řadí se k tzv. tsunamovým zemětřesením: tsunami byla na sílu zemětřesení neobvykle velká. ^{[4, 6]}

Tsunami vyvolalo i zemětřesení v roce 1985 – v Zihuatanejo byly vlny vysoké asi 3 m, v Lázaro Cárdenas 2,8 m – a ničivá tsunami zasáhla také pobřeží Chiapasu po zemětřesení v září 2017. ^{[1, 2]}

Sopky nad zanořenou deskou

Nad zanořenou deskou leží dva sopečné oblouky. Transmexický vulkanický pás je asi 1 000 km dlouhý a táhne se napříč středním Mexikem; patří k němu nejvyšší hora Mexika Pico de Orizaba (5 636 m), Popocatépetl (5 452 m) a sopečný komplex Colima. Na rozdíl od většiny sopečných oblouků neběží rovnoběžně s příkopem, ale šikmo k němu. Sopky v něm leží mnohem dál ve vnitrozemí než v sousedních oblastech, kde se deska noří šikmo – pod středním Mexikem totiž deska pokračuje dlouho vodorovně. ^{[11, 8]}

Středoamerický sopečný oblouk se táhne asi 1 100 km rovnoběžně s tichomořským pobřežím od Mexika po Panamu a tvoří ho stovky sopečných útvarů. Patří k němu guatemalská sopka Santa María, jejíž erupce 25. října 1902 vyvrhla přes 20 km³ popela do výšky téměř 30 km, a také sopky Fuego, Masaya nebo Poás. ^[12]

Zajímavosti

Proč zemětřesení u pobřeží, stovky kilometrů daleko, zasáhlo v roce 1985 tak silně právě Ciudad de México? Zpráva USGS uvádí, že velká část poškozených budov měla 8 až 18 pater, a připisuje to možné rezonanci s kmitáním půdy, jehož perioda byla asi 2 sekundy. Zemětřesení cítilo téměř 20 milionů lidí a otřesy rozvlnily i vodu v bazénech v Texasu a Coloradu. ^[1]

Fakta

Desky: Kokosová a Rivera pod Severoamerickou a Karibskou
Rychlost sbližování desek: asi 7,6 cm za rok (jih Mexika)
Hlubokomořský příkop: Středoamerický, asi 2 750 km, nejvíc 6 669 m
Největší zemětřesení (od 1900): 8. 9. 2017, M 8,2, Chiapas (uvnitř desky)
Nejničivější zemětřesení: 19. 9. 1985, M 8,0, nejméně 9 500 mrtvých
Vodorovná deska pod Mexikem: asi 250 km od příkopu

Slovníček

subdukce: zasouvání jedné litosférické desky pod druhou do zemského pláště
hlubokomořský příkop: dlouhá hluboká rýha v mořském dně v místě, kde se jedna deska začíná zasouvat pod druhou
zemětřesení uvnitř desky: zemětřesení, které nevzniká na rozhraní dvou desek, ale v hornině zanořené desky, když se ohýbá nebo natahuje
rezonance: rozkmitání stavby, když ji půda rozhoupává ve stejném rytmu, v jakém sama nejsnáze kmitá
tsunamové zemětřesení: zemětřesení (anglicky tsunami earthquake), které vyvolá mnohem větší tsunami, než by odpovídalo jeho otřesům
sopečný oblouk: řada sopek nad zanořenou deskou, obvykle zhruba rovnoběžná s příkopem

Zdroje

M 8.0 – 1985 Michoacan, Mexico Earthquake, U.S. Geological Survey
M 8.2 – 2017 Tehuantepec, Mexico Earthquake (Tectonic Summary), U.S. Geological Survey
M 7.1 – 1 km S of Matzaco, Mexico (19. 9. 2017), U.S. Geological Survey
M 7.7 – 28 km SSW of Puerto El Triunfo, El Salvador (13. 1. 2001), U.S. Geological Survey
M 8.1 – 1932 Jalisco, Mexico Earthquake, U.S. Geological Survey
M 7.7 – 83 km SSW of Corinto, Nicaragua (2. 9. 1992), U.S. Geological Survey
M 8.0 – 1995 Colima-Jalisco, Mexico Earthquake, U.S. Geological Survey
Pérez-Campos X. a kol.: Horizontal subduction and truncation of the Cocos Plate beneath central Mexico, Geophysical Research Letters 35, L18303, doi:10.1029/2008GL035127 (2008)
Hayes G. P. a kol.: Slab2, a comprehensive subduction zone geometry model, Science, doi:10.1126/science.aat4723 (2018)
Middle America Trench, Wikipedia
Trans-Mexican Volcanic Belt, Wikipedia
Central America Volcanic Arc, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.