Himálaj – subdukční zóna

Sklon desky v prvních stovkách kilometrů asi 11°, nejhlubší část desky asi 40 km (model Slab2). Zóna ve 3D.

Himálaj není klasická subdukční zóna s oceánem a příkopem: Indická deska tu naráží na Eurasijskou a pevninská kůra Indie se pomalu podsouvá pod Tibet. Podél hlavního himálajského přesmyku vznikají ničivá zemětřesení, například v Nepálu v letech 1934 a 2015. ^{[1, 6]}

Které desky se tu setkávají

Indická deska se v oblasti Nepálu sbližuje s Eurasijskou deskou rychlostí asi 45 mm za rok směrem k severoseverovýchodu. Část tohoto pohybu, asi 18 mm za rok, podle USGS pohání zdvih Himálaje. ^[1]

Indie se pod Asii podsouvá po obrovském mírně ukloněném zlomu, kterému se říká hlavní himálajský přesmyk (anglicky Main Himalayan Thrust). Je dlouhý přes 2 000 km a sklání se k severu v průměru asi o 10°; pod jižním Tibetem dosahuje hloubky kolem 40 km. Model Slab2 v řezu na této stránce ukazuje podobně průměrný sklon asi 11°. ^{[6, 5]}

Na povrch hlavní přesmyk vychází na jižním úpatí Himálaje jako hlavní čelní přesmyk. Severněji se z něj odštěpují další velké zlomy – hlavní hraniční a hlavní centrální přesmyk. Asi na 100 km šířky je zlom zaklesnutý: desky se v něm nepohybují a napětí se hromadí, dokud ho neuvolní zemětřesení. ^[6]

Zemětřesení

Dne 15. ledna 1934 postihlo Nepál a indický Bihár zemětřesení o magnitudě 8,0. Zabilo kolem 10 700 lidí. V nížině Biháru se půda zkapalnila, budovy se naklonily nebo propadly až o metr a podlahy zasypal písek; těžce poškozené bylo i údolí Káthmándú. ^{[3, 1]}

Dne 25. dubna 2015 se asi 80 km severozápadně od Káthmándú utrhl hlavní himálajský přesmyk na ploše asi 120 × 80 km; trhlina se šířila na východ, ke Káthmándú. Zemětřesení Gorkha o síle 7,8 a jeho následný otřes o síle 7,3 z 12. května zabily v Nepálu nejméně 8 669 lidí a zničily přes 500 000 domů. Lavina, kterou spustilo, zabila 20 lidí v základním táboře pod Everestem. ^[1]

Na západě Himálaje zabilo zemětřesení u Kangry 4. dubna 1905 (magnituda kolem 7,8) přes 20 000 lidí. Z historie jsou známa i starší velká zemětřesení, například v letech 1255, 1505 a 1833 v Nepálu; jejich síla je známa jen přibližně. ^{[7, 6]}

Ne všechna velká zemětřesení v oblasti vznikají na rozhraní desek. Zemětřesení o síle 7,1 ze 7. ledna 2025 v jižním Tibetu (Tingri) vzniklo na poklesovém zlomu uvnitř Eurasijské desky, severně od hranice desek; zlom vede zhruba od severu k jihu, tedy napříč k Himálaji. Zahynulo nejméně 126 lidí. ^[4]

Nebezpečí

Přehled himálajských zemětřesení z roku 2019 (R. Bilham) rozdělil oblouk Himálaje na 15 úseků a pro každý odhadl, jak velký posun se na zlomu k roku 2018 mohl nahromadit. Deset z nich je podle autora dost „zralých“ na zemětřesení o magnitudě 8 nebo větší. ^[2]

Bilham upozorňuje, že většina smrtících himálajských zemětřesení v minulosti přišla ve dne. Kvůli růstu počtu obyvatel a zranitelným stavbám by podle něj budoucí noční zemětřesení mohlo zabít přes 100 000 lidí. ^[2]

Co o něm dnes víme

Zemětřesení Gorkha z roku 2015 se nedostalo až k povrchu: podle výzkumu publikovaného v časopise Nature Geoscience se zastavilo asi 11 km pod oblastí Káthmándú. Mělčí, neutržená část zlomu jižněji tak může jednou vyvolat další velké zemětřesení. ^[6]

Otevřenou otázkou je, jak velké zemětřesení může Himálaj vůbec vytvořit a jak často. Podle studie Michel a kol. z roku 2021 může mít největší zemětřesení magnitudu až 8,7 a opakovat se asi jednou za 200 let; jiné odhady připouštějí pro západní Nepál až 8,9 s opakováním jednou za více než 1 000 let. V Kašmíru odhaduje paleoseismologie (hledání stop dávných zemětřesení v zemi) návrat velkých zemětřesení jednou za 500 až 700 let; poslední takové tam bylo v roce 1555. ^[6]

Fakta

Sbližování Indie a Eurasie (Nepál): asi 45 mm za rok, z toho asi 18 mm v Himálaji
Hlavní zlom: hlavní himálajský přesmyk, přes 2 000 km, sklon asi 10°
Zemětřesení Nepál–Bihár: 1934, M 8,0, asi 10 700 obětí
Zemětřesení Gorkha: 25. 4. 2015, Mw 7,8, nejméně 8 669 obětí (s otřesem 12. 5.)
Úseky zralé na M ≥ 8: 10 z 15 (Bilham 2019)

Slovníček

kolize kontinentů: srážka dvou pevninských desek; lehká pevninská kůra se nezanoří hluboko jako oceánská, a tak se vrásní a vznikají velehory
přesmyk: zlom, na kterém se horní kra posouvá vzhůru přes spodní; vzniká při stlačování
poklesový zlom: zlom, na kterém horní kra klesá dolů; vzniká, když se zemská kůra roztahuje
zaklesnutý zlom: zlom, jehož strany se k sobě dočasně nepohybují; hromadí se v něm napětí, které se uvolní zemětřesením
zkapalnění půdy: jev, kdy se nasycený písek při otřesech chová jako tekutina a stavby se do něj propadají
paleoseismologie: obor, který hledá v horninách a půdě stopy zemětřesení z doby před přístrojovými záznamy

Zdroje

M 7.8 – Nepal (25. 4. 2015) – Tectonic Summary a dopady, U.S. Geological Survey (2015)
Bilham, R.: Himalayan earthquakes: a review of historical seismicity and early 21st century slip potential. Geological Society, London, Special Publications 483 (2019), 423–482, doi:10.1144/SP483.16 (abstrakt), Geological Society of London (2019)
M 8.0 – 1934 Bihar-Nepal Earthquake (15. 1. 1934), U.S. Geological Survey (1934)
M 7.1 – 2025 Southern Tibetan Plateau Earthquake (7. 1. 2025) – Tectonic Summary a dopady, U.S. Geological Survey (2025)
Hayes, G. P. a kol.: Slab2, a comprehensive subduction zone geometry model. Science 362 (2018), doi:10.1126/science.aat4723 (hodnoty z řezu modelem na této stránce), Science / U.S. Geological Survey (2018)
Main Himalayan Thrust, Wikipedia
1905 Kangra earthquake, Wikipedia

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.