TerraBeat – zemětřesení a sopky

Muertos – subdukční zóna

Sklon desky v prvních stovkách kilometrů asi 36°, nejhlubší část desky asi 118 km (model Slab2). Zóna ve 3D.

Žlab Muertos leží v Karibském moři u jižního pobřeží Hispanioly (Dominikánské republiky) a Portorika. Dno Karibské desky se tu zasouvá k severu pod ostrovní oblouk. Odborníci se přou (podle prací z let 2007 a 2010), jestli jde o skutečnou subdukci, nebo jen o nasouvání ostrovů přes okraj desky. Zdejší zlom je nejspíš zdrojem zemětřesení a tsunami, které v roce 1751 zničilo město Azua. [2, 1, 3]

Které desky se tu setkávají

Hlavní hranice mezi Karibskou a Severoamerickou deskou vede severně od Portorika, v Portorickém příkopu. Tam se Severoamerická deska zasouvá pod Karibskou šikmo, takže se desky zároveň i vodorovně posouvají podél sebe. Podle USGS se obě desky v oblasti Portorika sbližují rychlostí asi 20 mm za rok. [4, 2]

Jižně od ostrovů leží žlab Muertos. Seismické profily ukazují, že se tu oceánská kůra Venezuelské pánve (vnitřku Karibské desky) zasouvá k severu pod ostrovní oblouk Hispanioly a Portorika. Je to jedna z menších hranic, kvůli kterým se pro severovýchodní roh Karibské desky uvažuje o několika samostatných mikrodeskách. [2, 4]

Stlačení podél žlabu slábne od západu k východu; na východě převládá vodorovný posun desek. Na západě je také lépe vyvinutý akreční klín – hromada usazenin seškrabaných ze zasouvající se desky a nahrnutých do šupin. [2]

Subdukce, nebo nasouvání?

Zemětřesení pod ostrovy vedla některé badatele k závěru, že jde o subdukci (zasouvání desky hluboko do pláště), a to v opačném směru než v Portorickém příkopu. Zemětřesení jsou ale rozptýlená a tvar zanořené desky se z nich určuje těžko. [1]

Granja Bruña, ten Brink a kolegové v roce 2010 ověřovali subdukci tíhovými modely. Všechny varianty se zanořenou deskou dávaly pod ostrovy příliš málo hmoty. Geologicky nejrealističtější model, který vysvětluje stlačení svrchní kůry ve směru sever–jih, předpokládá, že se ostrovní oblouk nasouvá přes Karibskou desku: deska pod něj zasahuje nejméně 60 km severně od čela deformace, sklon rozhraní roste asi z 8° na 30° a pod svahem ostrovů dosahuje hloubky asi 22 km. Autoři proto mluví o zaobloukovém přesmykovém systému, ne o pravé subdukci. [1]

Model Slab2 (třírozměrný model zanořených desek, který vydala USGS v roce 2018) žlab Muertos zahrnuje. V řezu, který na této stránce počítá aplikace, se deska noří k severu se sklonem kolem 36° do hloubky asi 80 km. Tento obraz je tedy hlubší než tíhový model z roku 2010 – i to ukazuje, jak nejistá je zdejší geometrie. [6, 1]

Zemětřesení

Podle historických zpráv vzniklo na žlabu Muertos zemětřesení 18. října 1751, jehož síla se odhaduje na magnitudo 8,0. Zničilo město Azua na jižním pobřeží Hispanioly a vyvolalo tsunami, které ho zaplavilo. Zemětřesení je známé jen z historických zpráv, přístrojová měření z té doby neexistují. [3]

Západní část žlabu leží asi 60 km od pobřeží Dominikánské republiky a v nedávné době na ní byla jen slabší zemětřesení. [3]

Silné zemětřesení o magnitudu 6,9 přišlo v oblasti žlabu 24. června 1984 asi 52 km jižně od San Pedro de Macorís. Podle jednoho z řešení mechanismu, která USGS uvádí, šlo o horizontální posun s mírnou poklesovou složkou; zlomová plocha ale určena není a jiná řešení se liší. Bylo silně cítit v Dominikánské republice a pocítili ho i na Portoriku a v Caracasu. [5]

Série zemětřesení u jihozápadního Portorika na přelomu let 2019 a 2020 s nejsilnějším otřesem 7. ledna 2020 (magnitudo 6,4) neležela na hranici desek. USGS ji řadí do nitra Karibské desky mezi Portorickým příkopem a žlabem Muertos. Zahynul jeden člověk, celý ostrov zůstal bez proudu a škody se odhadují asi na 3,1 miliardy dolarů. [4]

Tsunami

Velké zemětřesení na žlabu Muertos by podle autorů výzkumu z roku 2013 mohlo být smrtící pro hustě osídlená nízko položená pobřeží Dominikánské republiky a Portorika. Proto se tu hledají stopy starých tsunami. [3]

Co o něm dnes víme

Z. Fuentes a V. Huérfano-Moreno z Portorické univerzity popsali v roce 2013 vrty usazenin ze dvou lagun v zálivu Ocoa na jihu Dominikánské republiky. Našli v nich nejméně šest, respektive tři vrstvy písku a úlomků naplavených mořem, tedy možné stopy tsunami nebo bouří. Radiokarbonová stáří vrstev v době zveřejnění abstraktu ještě nebyla známa. [3]

Hlavní otevřenou otázkou zůstává, zda se Karibská deska pod žlabem Muertos noří hluboko do pláště, nebo se ostrovy jen nasouvají přes její okraj (tíhový model z roku 2010 spíš podporuje nasouvání, USGS ve svém souhrnu z roku 2020 ale mluví o subdukci). Odpověď ovlivňuje odhad, jak silná zemětřesení a tsunami tu mohou vzniknout. [1, 2]

Fakta

Sbližování desek u Portorika
asi 20 mm za rok (Severoamerická a Karibská deska)
Největší zemětřesení
18. 10. 1751, odhad M 8,0 (Azua)
Silné zemětřesení v oblasti
24. 6. 1984, M 6,9
Hloubka rozhraní podle tíhového modelu
asi 22 km

Slovníček

subdukce
zasouvání jedné litosférické desky pod druhou hluboko do zemského pláště
žlab
protáhlá sníženina mořského dna podél okraje desky, mělčí než hlubokomořský příkop
akreční klín
hromada usazenin seškrabaných ze zasouvající se desky a nahrnutých na okraj horní desky
mikrodeska
malý samostatně se pohybující kus litosféry mezi velkými deskami
zaobloukový přesmyk
nasouvání ostrovního oblouku přes desku za ním (na straně odvrácené od hlavního příkopu), bez hlubokého zanoření desky
tíhový model
výpočet, jaké rozložení hmoty v hloubce odpovídá změřeným nepatrným rozdílům zemské tíže
magnitudo
míra velikosti zemětřesení podle uvolněné energie; o 1 větší magnitudo znamená asi 32krát víc energie
Slab2
model tvaru zanořených desek ve všech subdukčních zónách světa, vydaný USGS v roce 2018

Zdroje

  1. Granja Bruña, J. L.; Muñoz-Martín, A.; ten Brink, U. S. a kol.: Gravity modeling of the Muertos Trough and tectonic implications (north-eastern Caribbean). Marine Geophysical Researches 31(4), 263–283 (doi:10.1007/s11001-010-9107-8), Marine Geophysical Researches (2010)
  2. Granja, J. L.; Carbó, A.; Muñoz-Martín, A.; ten Brink, U.; Córdoba, D.; Martín Dávila, J.: Active Tectonics in Los Muertos Trough area (North-East Caribbean plate): From reprocessed seismic reflection profiles. Geophysical Research Abstracts 9, 09031, European Geosciences Union (2007)
  3. Fuentes, Z.; Huérfano-Moreno, V.: Earthquake Potential of the Muertos Trough: Onshore Sleuthing for Tsunami Deposits. GSA Southeastern Section, 62nd Annual Meeting 2013, Paper No. 4, Geological Society of America (2013)
  4. M 6.4 – 4 km SSE of Indios, Puerto Rico, 7. 1. 2020 (us70006vll): tectonic summary, impact summary, U.S. Geological Survey (2020)
  5. M 6.9 – 52 km S of San Pedro de Macorís, Dominican Republic, 24. 6. 1984 (usp000257x), U.S. Geological Survey (1984)
  6. Hayes, G.: Slab2 – A Comprehensive Subduction Zone Geometry Model (data release, doi:10.5066/F7PV6JNV); řez spočítaný aplikací TerraBeat, U.S. Geological Survey (2018)

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.