TerraBeat – zemětřesení a sopky

Šalamounovy ostrovy – subdukční zóna

Sklon desky v prvních stovkách kilometrů asi 38°, nejhlubší část desky asi 575 km (model Slab2). Zóna ve 3D.

Od Nové Británie přes Bougainville po Šalamounovy ostrovy se několik menších desek – Šalamounova, Woodlarkova a okraj Australské – noří pod desky na severu. Hlavní příkop zde dosahuje hloubky přes 9 km a zóna patří k nejneklidnějším na světě: v roce 2007 tu zemětřesení o magnitudě 8,1 a tsunami zabily 52 lidí. [1, 2, 5]

Které desky se tu setkávají

Podle USGS se Australská deska sbližuje s Pacifickou deskou a noří se pod ni; pohybuje se k východoseverovýchodu rychlostí asi 10 cm za rok. Podle části badatelů je hranice mezi nimi rozlámaná na menší desky (mikrodesky) – Šalamounovu, Jižní Bismarckovu a Manuskou. Takovému podsouvání jedné desky pod druhou se říká subdukce. [2]

Pod Bougainvillem se zanořuje Šalamounova mikrodeska pod Pacifickou desku. Pohybuje se o něco rychleji a víc k severovýchodu než Australská deska, protože ji tlačí rozpínání mořského dna ve Woodlarkově pánvi na jihovýchodě. Pod Novou Británií se Šalamounova deska noří pod Jižní Bismarckovu desku. [2, 5]

Dále na jihovýchod, u Šalamounových ostrovů, se pod Pacifickou desku zasouvají Australská a Woodlarkova deska. Podle USGS se k ní blíží rychlostí asi 9 až 10,5 cm za rok. U podmořského hřbetu Simbo, který odděluje Australskou a Woodlarkovu desku, se setkávají všechny tři desky – takovému místu se říká trojný bod. [1, 3]

Příkop a zanořená deska

Novobritský příkop (také Bougainvillský–Novobritský) je asi 840 km dlouhá hlubokomořská rýha, která se obloukem táhne jižně od Nové Británie a západně od Bougainvillu. Jeho nejhlubší místo, Planet Deep, leží v hloubce 9 140 m. Příkop objevila v roce 1910 německá výzkumná loď SMS Planet. [5]

Podle výpočtu nad trojrozměrným modelem zanořených desek Slab2 (USGS, 2018) se deska v řezu zobrazeném na této stránce, vedeném napříč Bougainvillem, sklání blízko příkopu v průměru asi 38° a model ji sleduje až do hloubky asi 140 km. [4]

Podle Wikipedie se směr subdukce v této oblasti v minulosti obrátil: dříve se zanořovala Pacifická deska, a změnu mohla asi před 25 miliony let způsobit srážka s mohutnou podmořskou plošinou Ontong Java. [5]

Zemětřesení

Dne 1. dubna 2007 (světového času) vzniklo u západních Šalamounových ostrovů zemětřesení o magnitudě 8,1 – mělký přesmyk na rozhraní Pacifické desky s Australskou, Woodlarkovou a Šalamounovou deskou. Začalo na asi 250 km dlouhém úseku oblouku, kde od počátku 20. století nebylo žádné zemětřesení o magnitudě 7 a více; zlom praskl v délce asi 245 km. [1, 3]

Zemětřesení a tsunami tehdy zabily 52 lidí a přes 6 000 lidí muselo opustit domovy. Ve městě Gizo bylo poškozeno asi 500 domů a na ostrově Ranongga, který se při otřesu zvedl, zahynuli dva lidé v sesuvech. [1, 3]

Dne 22. ledna 2017 otřáslo Bougainvillem zemětřesení o magnitudě 7,9 v hloubce asi 135–150 km (údaje USGS se liší). Nevzniklo na styčné ploše desek, ale uvnitř zanořené desky. Sesuvy zabily tři lidi. Jen o měsíc dříve, 17. prosince 2016, přišlo necelých 300 km severozápadně rovněž středně hluboké (70–300 km) zemětřesení o magnitudě 7,9. [2]

Podle USGS došlo za sto let před rokem 2017 do 250 km od tohoto otřesu k dalším 29 zemětřesením o magnitudě 7 a více; dvě z nich vznikla v hloubce přes 300 km. [2]

Tsunami

Tsunami – série vln vyvolaná náhlým pohybem mořského dna – po zemětřesení v roce 2007 dosáhla v místě Unumatana podle měření výšky 3,5 m. Na ostrově Woodlark v Papui Nové Guineji zničila 17 domů a pronikla až 1 km do vnitrozemí. Přístroje ji zachytily v celém Tichém oceánu, od Nového Zélandu po Aljašku a Kalifornii. [1]

Sopky nad zanořenou deskou

Nad zanořenou deskou leží řada činných sopek. Bagana uprostřed Bougainvillu je často činná sopka postavená z husté lávy; podle GVP by celá mohla při dnešním tempu vyrůst za pouhých asi 300 let. [6]

Kavachi jižně od ostrova Vangunu je mělká podmořská sopka, která od své první zaznamenané erupce v roce 1939 mnohokrát vytvořila dočasné ostrůvky dlouhé až 1 km. Na ostrově Savo u Guadalcanalu pozorovali erupci už španělští mořeplavci v roce 1568. [7, 8]

Činné sopky leží i nad deskou zanořenou pod Novou Británií. Patří k nim kaldera Rabaul na severovýchodním cípu ostrova. Silná erupce sopek Vulcan a Tavurvur v roce 1994 zničila přístav Rabaul a obyvatelé museli město, do té doby největší na ostrově, dočasně opustit. [5, 9]

Co o něm dnes víme

Zemětřesení z roku 2007 překvapilo odborníky tím, že zlom praskl přes trojný bod u hřbetu Simbo, kde se stýkají Australská, Woodlarkova a Pacifická deska. Taková místa se považovala za překážky, na kterých se šíření zlomu zastaví. Tým Freda Taylora (Nature Geoscience, 2008) ukázal, že jde o překážku, ale ne spolehlivou. [3]

Rozsah zlomu vědci zrekonstruovali podle korálů na mělčinách. Korály rostou jen po úroveň hladiny při odlivu, takže podle toho, kolik jich po zvednutí pobřeží odumřelo, nebo jak hluboko po poklesu leží, lze změřit pohyb dna. Závěr je důležitý i pro jiné zóny, například Cascadii u Severní Ameriky, kde podobné hranice desek nemusejí velké zemětřesení zastavit. [3]

Zajímavosti

Ani na dně Novobritského příkopu není mrtvo. V hloubce 8,7 km tu vědci pozorovali hvězdice, krevety a pět druhů různonožců a z usazenin popsali nové viry a bakterie. [5]

Fakta

Desky
Australská a Šalamounova deska se noří pod Pacifickou a Jižní Bismarckovu desku
Rychlost sbližování desek
asi 9–10,5 cm za rok
Hlubinný příkop
Novobritský příkop, asi 840 km, Planet Deep 9 140 m
Ničivé zemětřesení s tsunami
1. 4. 2007, M 8,1, 52 obětí
Silné středně hluboké zemětřesení
22. 1. 2017, M 7,9, hloubka asi 135–150 km pod Bougainvillem

Slovníček

subdukce
podsouvání jedné litosférické desky pod druhou; spodní deska klesá do zemského pláště
mikrodeska
malá samostatně se pohybující deska mezi velkými deskami
trojný bod
místo, kde se stýkají hranice tří desek
hlubokomořský příkop
úzká a velmi hluboká rýha v oceánském dně v místě, kde se deska začíná zanořovat
přesmyk
zlom, na kterém se jedna kra nasouvá na druhou; typický pro velká zemětřesení v subdukčních zónách
rozpínání mořského dna
vznik nové oceánské kůry tam, kde se dvě desky od sebe vzdalují
kaldera
velká propadlina vzniklá po vyprázdnění magmatického krbu sopky
tsunami
série mořských vln, které vzniknou při náhlém zvednutí nebo poklesu mořského dna

Zdroje

  1. M 8.1 – Solomon Islands (1. 4. 2007): Tectonic Summary, Impact, U.S. Geological Survey (2007)
  2. M 7.9 – 35 km WNW of Panguna, Papua New Guinea (22. 1. 2017): Tectonic Summary, Impact, U.S. Geological Survey (2017)
  3. One Year After Solomon Islands Disaster, Scientists Realize Geological Barrier to Earthquakes Weaker than Expected (o článku Taylor, F. W. et al., Nature Geoscience 1, 2008, doi:10.1038/ngeo159), Jackson School of Geosciences, University of Texas at Austin (2008)
  4. Hayes, G.: Slab2 – A Comprehensive Subduction Zone Geometry Model (doi:10.5066/F7PV6JNV), U.S. Geological Survey (2018)
  5. New Britain Trench, Wikipedie (anglická)
  6. Bagana, Smithsonian Global Volcanism Program
  7. Kavachi, Smithsonian Global Volcanism Program
  8. Savo, Smithsonian Global Volcanism Program
  9. Rabaul, Smithsonian Global Volcanism Program

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.