TerraBeat – zemětřesení a sopky

Sulawesi – subdukční zóna

Sklon desky v prvních stovkách kilometrů asi 29°, nejhlubší část desky asi 253 km (model Slab2). Zóna ve 3D.

Podél severního ramene ostrova Sulawesi se dno Celebeského moře zasouvá k jihu pod pevninu. Hranici tvoří Severosulaweský příkop a deska je v zemětřeseních činná asi do hloubky 250 km. Zóna dala několik zemětřesení o magnitudě přes 7, mezi nimi zemětřesení u Tolitoli v roce 1996, po němž přišla tsunami. [1, 4]

Které desky se tu setkávají

Východní Indonésie je skládačka mnoha malých desek, které se vyrovnávají se sbližováním velkých desek: Australské, Sundské, Pacifické a Filipínské. Na severu Sulawesi se oceánská litosféra Celebeského moře, obvykle počítaná k Sundské desce, zasouvá pod Minahasský poloostrov, který patří k Molucké mikrodesce. [1]

Podle USGS se Celebeské moře vůči Minahasskému poloostrovu pohybuje k jihu rychlostí asi 30 mm za rok, tedy 3 cm ročně. Vůči Australské desce dál na jihu je to asi 73 mm za rok. [1]

Rozbor ohniskových mechanismů z roku 2021 ale ukázal, že směry posunů při zemětřeseních na rozhraní desek se rozbíhají od Sulawesi do stran. To neodpovídá prostému pohybu dvou tuhých desek. Autoři to vysvětlují tím, že se vysoko položená pevnina Sulawesi pod vlastní tíhou roztéká do stran. [5]

Jak vypadá zanořená deska

Litosféra Celebeského moře se podsouvá pod Minahasský poloostrov a je seismicky činná do hloubky asi 250 km. Model Slab2, z něhož vychází řez na této stránce, vede desku k jihu s průměrným sklonem kolem 29° a do hloubky asi 250 km. [1, 11]

Hluboko pod pevninou se 6. srpna 1984 odehrálo zemětřesení o magnitudě 7,4, které USGS lokalizuje asi 90 km jihozápadně od Gorontala do hloubky asi 240 km – tedy blízko hloubky, do které je deska podle USGS seismicky činná. [7, 1]

Zemětřesení

Dne 1. ledna 1996 došlo u pobřeží okresu Tolitoli ve střední Sulawesi k zemětřesení o magnitudě 7,9 z hloubky asi 24 km. Šlo o přesmyk na mírně (asi 7°) skloněném rozhraní u Severosulaweského příkopu; zlom se roztrhl v ploše asi 90 × 60 km. Podle USGS zahynulo asi 10 lidí, podle Wikipedie 9, a nejméně 350 budov bylo vážně poškozeno. [4, 2]

U severního pobřeží Minahasského poloostrova severně od Gorontala udeřilo 18. dubna 1990 silné zemětřesení (USGS v souhrnu uvádí M 7,6, ve svém katalogu 7,8) a o rok později, 20. června 1991, další o magnitudě 7,5 téměř na stejném místě. Dne 16. listopadu 2008 následovalo zemětřesení o magnitudě 7,4 asi 25 km od pobřeží, opět přesmyk na rozhraní u Severosulaweského příkopu. [1, 8, 9]

Ničivé zemětřesení u Palu 28. září 2018 (M 7,5) do této subdukční zóny nepatří. Podle USGS šlo o horizontální posun na zlomu uvnitř Molucké mikrodesky a trhlina se táhla asi 150 km, přímo přes město Palu. [2]

Tsunami

Tsunami po zemětřesení u Tolitoli v roce 1996 dorazila 5–10 minut po otřesech a zasáhla přes 100 km pobřeží. Očití svědci odhadovali výšku vln na 1,6–3,4 m. Ve vesnici Tonggolobibi zničila přes 400 domů a v okolí Bangkiru a Tolitoli dalších 183. Vlny vnikly i 200 m do koryt řek a vynesly lodě na souš. [4]

Sopky nad zanořenou deskou

Nad deskou leží dvě sopky, které katalog GVP vede jako činné v posledních asi 12 000 letech. Ambang je podle GVP nejzápadnější činnou sopkou severního ramene Sulawesi; naposledy slabě vybuchla v roce 2005. Colo tvoří osamocený ostrov Una-Una uprostřed Tominského zálivu; při erupci v roce 1983 přehnaly pyroklastické proudy většinu ostrova, obyvatelé byli ale včas evakuováni. [12, 13]

Ke které zanořené desce tyto sopky patří, dostupné zdroje jednoznačně neříkají. Katalog GVP řadí Ambang i Colo do oblasti Sangihského sopečného oblouku. [12, 13]

Hluboká zemětřesení pod Celebeským mořem

V katalogu se pod Celebeským mořem severně od Palu objevují i zemětřesení z hloubky 600–650 km, například M 5,4 v roce 1991 z hloubky asi 615 km. Do zanořené desky Severosulaweského příkopu, činné jen do asi 250 km, nejspíš nepatří. [10, 1]

USGS vysvětluje hluboká zemětřesení pod Celebeským mořem Moluckou mikrodeskou. Ta je sevřená mezi Sangihskou mikrodeskou a Filipínskou deskou, zanořuje se pod obě – k východu i k západu – a tvoří v nitru Země obrácené U. Na západní straně je seismicky činná až do hloubky asi 650 km. Podle USGS je to jediné místo na Zemi, kde se při srážce dvou sopečných oblouků dnes takto spotřebovává oceánská pánev zanořováním ve dvou směrech. [3]

Co o něm dnes víme

Studie z roku 2021 spočítala z rovnováhy sil, že rozhraní desek pod severním Sulawesi je „slabé“: průměrné smykové napětí na něm je asi 13 MPa a součinitel tření jen asi 0,03. Podle autorů tak o rychlosti deformace, a tedy i o ohrožení zemětřeseními, významně rozhodují rozdíly v pevnosti hornin mezi sousedními oblastmi. [5]

Tomografie založená na záznamech 134 seismometrů na pevnině i na mořském dně z let 2019–2023 odhalila pod Makassarským průlivem starou desku v hloubkách asi 300–700 km. Autoři ji spojují s deskou, která se před asi 21 až 9 miliony let zanořovala pod Borneo, a soudí, že klesání této utržené desky mohlo pomoci nastartovat dnešní subdukci Celebeského moře opačným směrem – k jihu pod Sulawesi. [6]

Fakta

Rychlost sbližování desek
asi 3 cm za rok (Celebeské moře vůči Minahase)
Hloubka zemětřesení v desce
do asi 250 km
Největší zemětřesení (od 1990)
1996 Tolitoli, Mw 7,9
Silné hluboké zemětřesení v desce
1984, M 7,4, asi 240 km
Sopky nad deskou
Ambang, Colo

Slovníček

subdukce
zasouvání jedné litosférické desky pod druhou hluboko do zemského pláště
příkop
hluboká podmořská rýha v místě, kde se jedna deska začíná zasouvat pod druhou
mikrodeska
malá samostatně se pohybující litosférická deska mezi velkými deskami
přesmyk
zlom, po kterém se jeden blok hornin nasouvá šikmo nahoru přes druhý
ohniskový mechanismus
popis toho, jak a kterým směrem se při zemětřesení posunuly horniny podél zlomu
pyroklastický proud
lavina žhavého popela, kamenů a plynů, která se řítí po svahu sopky

Zdroje

  1. M 7.4 – 135 km NW of Gorontalo, Indonesia (16. 11. 2008), tectonic summary, USGS (2008)
  2. M 7.5 – 72 km N of Palu, Indonesia (28. 9. 2018), tectonic summary, USGS (2018)
  3. M 7.3 – 189 km SSE of Tabiauan, Philippines (10. 1. 2017), tectonic summary, USGS (2017)
  4. 1996 Sulawesi earthquake, Wikipedia
  5. Greenfield T. et al. (2021): Crustal deformation and fault strength of the Sulawesi subduction zone, Tectonics (2021)
  6. Li Y. et al. (2026): Cenozoic subduction polarity reversal within the Celebes Sea inferred from teleseismic tomography, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (2026)
  7. M 7.4 – 91 km SW of Gorontalo, Indonesia (6. 8. 1984), USGS (1984)
  8. M 7.8 – 75 km NNW of Gorontalo, Indonesia (18. 4. 1990), USGS (1990)
  9. M 7.5 – 79 km NNW of Gorontalo, Indonesia (20. 6. 1991), USGS (1991)
  10. M 5.4 – 224 km NNE of Palu, Indonesia (28. 7. 1991, hloubka 616 km), USGS (1991)
  11. Hayes G. P. et al. (2018): Slab2, a comprehensive subduction zone geometry model, Science (2018)
  12. Ambang – Global Volcanism Program, Smithsonian Institution
  13. Colo – Global Volcanism Program, Smithsonian Institution

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.