TerraBeat – zemětřesení a sopky

Sumatra a Jáva – subdukční zóna

Sklon desky v prvních stovkách kilometrů asi 25°, nejhlubší část desky asi 671 km (model Slab2). Zóna ve 3D.

Podél západního pobřeží Sumatry a jižního pobřeží Jávy se Indoaustralská deska zasouvá pod Sundskou desku, na které leží většina Indonésie. Tato subdukční zóna dala vzniknout zemětřesení o síle 9,1 z 26. prosince 2004, jehož tsunami zabila v zemích kolem Indického oceánu přes 280 000 lidí, i řetězu sopek, k nimž patří Krakatau a Toba. [1, 2, 12, 13]

Které desky se tu setkávají

Indická a Australská deska (často se uvádějí společně jako Indoaustralská) se vůči Sundské desce pohybují k severovýchodu až severoseverovýchodu rychlostí asi 5–7 cm za rok. Na hranici desek se oceánská deska noří do zemského pláště – geologové tomu říkají subdukce. Místo, kde se začíná nořit, tvoří na mořském dně dlouhou hlubokou rýhu, Sundský příkop. [2, 3, 4]

U Sumatry nejdou desky proti sobě kolmo, ale šikmo. Pohyb se proto rozkládá na dvě části: kolmou složku zachycuje velký přesmyk na rozhraní desek pod mořem, souběžnou složku hlavně Velký sumaterský zlom, který vede po celé délce ostrova na pevnině. U Jávy se Australská deska noří k severoseverozápadu, rychlostí asi 6 cm za rok. [3, 11, 6]

Na severu, u severní Sumatry a dál k Andamanským ostrovům, se Indická deska zasouvá pod menší Barmskou mikrodesku. Právě na tomto rozhraní vzniklo zemětřesení z roku 2004. [1, 3]

Příkop a zanořená deska

Sundský příkop (dříve nazývaný Jávský) je dlouhý asi 3 200 km a táhne se od Malých Sundských ostrovů podél Jávy a Sumatry až k Andamanům. Jeho nejhlubší místo je zároveň nejhlubším místem Indického oceánu. Wikipedie uvádí hloubku 7 290 m; při prvním sestupu s posádkou v dubnu 2019 naměřili jižně od Bali 7 192 m. [10]

Model Slab2 Americké geologické služby (USGS) popisuje tvar zanořených desek ve všech seismicky činných subdukčních zónách. Na řezu střední Sumatrou, který ukazuje tato stránka, se deska blízko příkopu sklání v průměru asi o 25° a model ji sleduje do hloubky asi 230 km. Podle USGS jsou ale zemětřesení v zanořené desce pod Sumatrou a Jávou až do hloubky asi 650 km. [9, 7]

Zemětřesení

Zemětřesení 26. prosince 2004 (magnituda 9,1) uvolnilo napětí, které se na rozhraní desek hromadilo po staletí. Zlom se během několika minut posunul až o více než 20 m v pásu širokém asi 150 km a podle pozdějších modelů se trhal přes 500 sekund v délce až kolem 1 500 km směrem na sever. Mořské dno se nad zlomem zvedlo o několik metrů a vyvolalo tsunami. [1]

Následovala řada dalších velkých zemětřesení jižněji podél příkopu: 28. března 2005 u ostrova Nias (magnituda 8,6, nejméně 1 000 mrtvých), 12. září 2007 u Bengkulu (8,4), v září 2009 u Padangu (7,6) a 25. října 2010 u ostrovů Mentawai (7,8). Zemětřesení z roku 2005 podle USGS nejspíš spustila změna napětí po roce 2004. [2, 3, 4]

Ne všechna velká zemětřesení jsou na rozhraní desek. 11. dubna 2012 udeřila dvě zemětřesení o síle přes 8 (silnější z nich mělo magnitudu 8,6) asi 100 km jihozápadně od příkopu, uvnitř oceánské desky v oblasti zvané Whartonská pánev. Šlo o horizontální posun na síti na sebe kolmých zlomů v ploše asi 200 × 200 km. [5]

Hluboko pod ostrovy dochází i k hlubinným zemětřesením (tak se označují ohniska hlubší než 300 km). Například 25. července 2004 vzniklo zemětřesení o síle 7,3 asi 580 km pod jižní Sumatrou, uvnitř zanořené desky, která se tam natahuje ve směru svého zanořování. Hlubinná zemětřesení napáchají na povrchu menší škody než mělká o stejné síle, silná se ale dají pocítit velmi daleko. [7]

Tsunami

Tsunami z 26. prosince 2004 si vyžádala víc obětí než kterákoli jiná zaznamenaná tsunami. Podle USGS zahynulo přes 283 000 lidí, dalších asi 14 100 se pohřešuje a přes milion lidí přišlo o domov, a to v deseti zemích jižní Asie a východní Afriky. Vlny zaznamenaly mareografy (přístroje na měření hladiny moře) téměř po celém světě. [1]

U Jávy vznikají takzvaná tsunamigenní zemětřesení: otřesy, které vyvolají nepoměrně větší vlnu, než by odpovídalo jejich magnitudě. Zemětřesení o síle 7,8 z 2. června 1994 vyvolalo vlnu vysokou až 13 m a zahynulo přes 200 lidí; podobné zemětřesení o síle 7,7 ze 17. července 2006 zabilo přes 600 lidí, všechny vlnou tsunami. [6]

Tsunami vyvolávají i jiné děje než zemětřesení na rozhraní desek. Zemětřesení o síle 8,3 ze srpna 1977, asi 1 200 km dál na východ od jávského zemětřesení z roku 2006, vzniklo uvnitř Australské desky; jeho vlna dosáhla až 15 m a zahynulo téměř 200 lidí. Při erupci Krakatau v roce 1883 zahynulo přes 36 000 lidí, většinou ve vlnách tsunami na pobřeží Sumatry a Jávy. Při zemětřesení u ostrovů Mentawai v roce 2010 dosáhla vlna na ostrově Pagai Utara výšky až 7 m. [6, 12, 4]

Sopky nad zanořenou deskou

Nad zanořenou deskou vzniká souběžně s příkopem řetěz sopek – sopečný oblouk. Na Sumatře vede podél něj Velký sumaterský zlom, který zachycuje část šikmého pohybu desek. [11]

Na severu Sumatry leží Toba, největší kaldera (sopečná propadlina) čtvrtohor, dlouhá asi 100 km. Asi před 74 000 lety tu proběhla největší známá erupce čtvrtohor, která vyvrhla asi 3 800 km³ popela (přepočteno na hutnou horninu). [13]

V Sundském průlivu mezi Jávou a Sumatrou leží Krakatau. Katastrofální erupce v roce 1883 zničila většinu ostrova; od roku 1927 v kaldeře z roku 1883 často soptí nová sopka Anak Krakatau („Dítě Krakatau“). [12]

Co o něm dnes víme

Korály u ostrovů Mentawai rostou těsně pod hladinou, a tak zaznamenávají, kdy se pobřeží při zemětřesení zvedlo nebo pokleslo. Podle studie z roku 2008 vznikají na tomto asi 700 km dlouhém úseku příkopu podobné série velkých zemětřesení zhruba každých 200 let, nejméně posledních 700 let. [8]

Autoři téže studie považují zemětřesení z roku 2007 za první z řady velkých zemětřesení, která budou úsek Mentawai postupně uvolňovat a pravděpodobně skončí během několika příštích desetiletí. Předtím tento úsek praskl při velkém zemětřesení v roce 1833, kterému USGS přisuzuje magnitudu 8,9–9,1. [8, 4]

Fakta

Rychlost sbližování desek
asi 5–7 cm za rok
Největší zemětřesení
26. 12. 2004, magnituda 9,1
Hlubinný příkop
Sundský (Jávský), 7 192–7 290 m
Zemětřesení v zanořené desce
do hloubky asi 650 km
Nejsmrtonosnější tsunami
2004, přes 283 000 mrtvých

Slovníček

subdukce
zasouvání jedné litosférické desky pod druhou do zemského pláště
příkop
dlouhá hluboká rýha na mořském dně, kde se oceánská deska začíná nořit pod sousední desku
přesmyk
zlom, na kterém se jedna kra horniny nasouvá šikmo vzhůru na druhou; na rozhraní desek v subdukční zóně vznikají ty největší
hlubinné zemětřesení
zemětřesení s ohniskem hlouběji než asi 300 km, uvnitř zanořené desky
tsunamigenní zemětřesení
zemětřesení, které vyvolá mnohem větší tsunami, než by odpovídalo jeho magnitudě
sopečný oblouk
řetěz sopek nad zanořenou deskou, souběžný s příkopem
kaldera
velká sopečná propadlina, která vznikne, když se po obří erupci zřítí strop vyprázdněného magmatického krbu
magnituda
míra síly zemětřesení; o jeden stupeň vyšší magnituda znamená asi 32krát víc uvolněné energie

Zdroje

  1. M 9.1 – 2004 Sumatra – Andaman Islands Earthquake (tectonic summary, impact), U.S. Geological Survey
  2. M 8.6 – 78 km WSW of Singkil, Indonesia, 28. 3. 2005 (tectonic summary), U.S. Geological Survey
  3. M 8.4 – 122 km SW of Bengkulu, Indonesia, 12. 9. 2007 (tectonic summary), U.S. Geological Survey
  4. M 7.8 – Mentawai, 25. 10. 2010 (tectonic summary, impact), U.S. Geological Survey
  5. M 8.6 – 2012 Wharton Basin Earthquake (tectonic summary), U.S. Geological Survey
  6. M 7.7 – south of Java, 17. 7. 2006 (tectonic summary, impact), U.S. Geological Survey
  7. M 7.3 – 100 km SSE of Jambi City, Indonesia, 25. 7. 2004 (tectonic summary), U.S. Geological Survey
  8. Sieh, K. a kol.: Earthquake supercycles inferred from sea-level changes recorded in the corals of West Sumatra. Science 322 (2008), 1674–1678, doi:10.1126/science.1163589 (abstrakt), Science (2008)
  9. Hayes, G. P. a kol.: Slab2, a comprehensive subduction zone geometry model. Science 362 (2018), 58–61, doi:10.1126/science.aat4723 (abstrakt); hodnoty řezu spočítány z modelu Slab2 v této aplikaci, Science / U.S. Geological Survey (2018)
  10. Sunda Trench, Wikipedia
  11. Great Sumatran fault, Wikipedia
  12. Krakatau, Smithsonian Global Volcanism Program
  13. Toba, Smithsonian Global Volcanism Program

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.