TerraBeat – zemětřesení a sopky

Cotabato – subdukční zóna

Sklon desky v prvních stovkách kilometrů asi 29°, nejhlubší část desky asi 140 km (model Slab2). Zóna ve 3D.

Příkop Cotabato leží na dně Celebeského moře u jihozápadního pobřeží filipínského ostrova Mindanao. Oceánská deska se tu zasouvá pod Mindanao k severovýchodu. Zemětřesení v roce 1976 tu vyvolalo tsunami, které zabilo tisíce lidí, a v červnu 2026 zasáhlo jih Mindanaa zemětřesení o síle 7,8, které filipínský seismologický ústav spojil právě s tímto příkopem. [1, 2, 3, 4]

Které desky se tu setkávají

Podle přehledu na Wikipedii se pod Mindanao zasouvá oceánská kůra pod Celebeským mořem, kterou Wikipedie přiřazuje k Sundské desce. Nad ní leží takzvaný Filipínský mobilní pás – soubor menších bloků, z nichž se skládá většina Filipín. Příkop Cotabato patří k řadě příkopů na západní straně Filipín (spolu s příkopy Manila a Negros), pod kterými se deska noří k východu. [1]

Subdukce (zasouvání jedné desky pod druhou) tu je geologicky mladá. Podle prací, na které Wikipedie odkazuje, vznikl příkop v pozdním miocénu až pliocénu, tedy geologicky nedávno. Svědčí o tom stáří usazenin v akrečním klínu (hromadě sedimentů seškrabaných ze zasouvající se desky) i stáří sopečných hornin na Mindanau, které podle těchto prací označují začátek subdukce. [1]

Rychlost sbližování desek uvádí Wikipedie na severním konci příkopu asi 100 mm za rok. Pro oblast jižně od Mindanaa uvádí USGS v souhrnu k zemětřesení z roku 2026 rychlost asi 7,3 cm za rok, ale počítá ji pro pohyb Filipínské desky vůči Sundské. Tektonika je tu složitá, s mnoha malými deskami, a čísla z různých zdrojů proto nejsou přímo srovnatelná. [1, 3]

Tvar zanořené desky

Model Slab2 (třírozměrný model zanořených desek ze všech subdukčních zón světa, který vydala USGS v roce 2018) ukazuje desku pod Cotabatem jako poměrně krátkou. V řezu, který na této stránce počítá aplikace, se deska noří k severovýchodu (azimut asi 64°), s průměrným sklonem kolem 29° a sahá do hloubky zhruba 100 km. [7]

Seismologové G. S. Stewart a S. N. Cohn v roce 1979 z rozboru zemětřesení z roku 1976 odvodili zlom ukloněný o 22° k severovýchodu. Jejich práce byla podle nich prvním jasným seismologickým dokladem, že pod Mindanao vede k severovýchodu ukloněná subdukční zóna. Opírali se také o příkop v Morském zálivu ve směru sever–jih a o deformované usazeniny na jeho východní straně. [5]

Zemětřesení

Nejničivější zemětřesení zóny přišlo 17. srpna 1976 krátce po půlnoci místního času v Morském zálivu. Šlo o takzvané megathrustové zemětřesení – posun na hlavním zlomu mezi deskami. Wikipedie uvádí momentové magnitudo 8,0, Stewart a Cohn odhadli povrchové magnitudo 7,8. Trhlina se podle nich šířila jedním směrem v délce asi 160 km. [2, 5]

Podle Wikipedie zahynulo při zemětřesení v roce 1976 nejméně 5 000 lidí, podle některých zpráv až 8 000; asi 90 % obětí zabilo tsunami. Zraněno bylo asi 10 000 lidí a asi 90 000 přišlo o domov. Novinový přehled z roku 2026 uvádí podle vládních a historických záznamů nejméně 4 000 mrtvých a asi 3 000 nezvěstných. [2, 4]

Ještě silnější bylo zemětřesení 15. srpna 1918 v Celebeském moři o magnitudu 8,3. Stewart a Cohn považovali za pravděpodobné, že se odehrálo na stejné subdukční zóně, na sousedním úseku jižněji. Podle Wikipedie tato dvě zemětřesení společně protrhla asi 300 km příkopu. [3, 5, 2]

Dne 5. března 2002 (6. března místního času) zasáhlo jih Mindanaa zemětřesení o magnitudu 7,5, které Wikipedie i novinový přehled z roku 2026 také spojují s příkopem Cotabato. Podle dobových zpráv citovaných v roce 2026 zahynulo 8 lidí a 41 bylo zraněno. [4, 1]

Dne 8. června 2026 v 7.37 místního času (7. června ve 23.37 UTC) udeřilo u jižního pobřeží Mindanaa zemětřesení o magnitudu 7,8 v hloubce asi 57 km. USGS ho popisuje jako přesmyk v pásmu deformací spojeném se subdukcí. PHIVOLCS ho přiřadil příkopu Cotabato. Souhrn USGS ale mluví o Filipínské desce zasouvající se k západu pod Sundskou desku – přiřazení ke konkrétnímu zlomu tedy zdroje popisují různě. [3, 4]

Podle souhrnu USGS (stav z poloviny srpna 2026) zahynulo při zemětřesení z roku 2026 jen v regionech SOCCSKSARGEN a Davao nejméně 92 lidí, přes 1 300 bylo zraněno a tisíce domů byly zničeny. Jedna oběť byla i v Indonésii. Pobřeží jižního Mindanaa se mezi Glanem a Jose Abad Santos zvedlo asi o 2 m a uzavřelo se letiště v General Santos. [3]

Velká hluboká zemětřesení, která katalog ukazuje pod Morským zálivem v hloubce kolem 600 km (například tři zemětřesení o magnitudu nad 7 během hodiny 23. července 2010), do zóny Cotabato nepatří. Podle USGS vznikla v jiné, mnohem hlouběji zanořené desce – v mikrodesce Moluckého moře pod Celebeskou pánví. [6]

Tsunami

Tsunami z roku 1976 dosáhlo podle terénního průzkumu, na který odkazuje Wikipedie, výšky až asi 15 m; v Lebaku měřilo 9 m. Nejvíce zasáhlo pobřeží Morského zálivu na jihu Mindanaa, hlavně provincie Sultan Kudarat a Sarangani, a dál souostroví Sulu a poloostrov Zamboanga. [2]

Zemětřesení z roku 2026 vyvolalo menší tsunami. Nejvyšší zaznamenaná vlna měla podle USGS 1,48 m v Kiambě; malé vlny byly naměřeny i v Indonésii, Japonsku, na Palau a Guamu. [3]

Příkop Cotabato patří k hlavním zlomům kolem Filipín, které mohou vyvolat tsunami. Modelování z roku 2012 (Løvholt a kol.), o kterém píše Wikipedie, naznačuje, že budoucí zemětřesení podobné tomu z roku 1976 by mohlo vyvolat vlny vybíhající na pobřeží do výšky několika metrů. [1]

Sopky nad zanořenou deskou

Ve střední a jižní části Mindanaa eviduje katalog GVP několik sopek z holocénu (posledních asi 12 000 let) a řadí je k subdukčním sopkám. Patří k nim Ragang jihovýchodně od jezera Lanao (2 790 m, poslední erupce 1916), sousední Makaturing (poslední erupce 1882) a Matutum nad městem General Santos. Ze kterého zanořeného dílu desky jejich magma pochází, uvedené zdroje neříkají. [8, 9, 10]

Matutum je pravidelný stratovulkán (kužel z vrstev lávy a popela) z andezitu až dacitu. Kolem něj leží rozsáhlé usazeniny pyroklastických proudů; nejmladší jsou staré asi 2 000 let. [10]

Co o něm dnes víme

Od ledna do května 2026 zaznamenal PHIVOLCS v provincii Sultan Kudarat roje zemětřesení – řady otřesů bez jednoho jasně hlavního. V lednu kvůli nim musely být zavřeny školy a úřady. Ústav je spojoval s pohyby na příkopu Cotabato. V červnu 2026 pak přišlo zemětřesení o síle 7,8. [4, 1]

Otevřenou otázkou je, ke kterému zlomu zemětřesení z roku 2026 přesně patří: PHIVOLCS ho přiřadil příkopu Cotabato, USGS ve svém souhrnu popisuje subdukci Filipínské desky k západu. Jih Mindanaa leží v místě, kde se setkává několik malých desek, a podrobnější rozbory zatím (stav podle dostupných zdrojů k listopadu 2026) shrnuty nejsou. [3, 4]

Fakta

Největší zemětřesení
1918, M 8,3 (Celebeské moře)
Nejničivější zemětřesení
17. 8. 1976, M 8,0; nejméně 5 000 obětí
Nejvyšší tsunami
asi 15 m (1976)
Zemětřesení 2026
8. 6. 2026, M 7,8, hloubka 57 km
Sklon desky
průměrně asi 29°, do hloubky asi 100 km
Stáří subdukce
pozdní miocén až pliocén

Slovníček

subdukce
zasouvání jedné litosférické desky pod druhou
příkop
hluboká rýha v mořském dně v místě, kde se deska začíná zasouvat
akreční klín
hromada usazenin seškrabaných ze zasouvající se desky a nahrnutých na okraj horní desky
megathrustové zemětřesení
zemětřesení na hlavním zlomu mezi zasouvající se a horní deskou; patří k nejsilnějším na Zemi
přesmyk
zlom, na kterém se jedna kra posouvá šikmo nahoru přes druhou, protože je hornina stlačována
magnitudo
míra velikosti zemětřesení podle uvolněné energie; o 1 větší magnitudo znamená asi 32krát víc energie
roj zemětřesení
řada otřesů v jedné oblasti bez jednoho výrazně nejsilnějšího hlavního otřesu
stratovulkán
kuželovitá sopka složená ze střídajících se vrstev lávy a sopečného popela
Slab2
model tvaru zanořených desek ve všech subdukčních zónách světa, vydaný USGS v roce 2018

Zdroje

  1. Cotabato Trench, Wikipedie (anglická)
  2. 1976 Moro Gulf earthquake, Wikipedie (anglická)
  3. M 7.8 – 25 km SW of Kablalan, Philippines (us7000srb1): tectonic summary, impact summary, U.S. Geological Survey (2026)
  4. Cotabato Trench linked to 3 major Mindanao quakes in 50 years, The Philippine Star (2026)
  5. Stewart, G. S.; Cohn, S. N.: The 1976 August 16, Mindanao, Philippine earthquake (Ms = 7.8) – evidence for a subduction zone south of Mindanao. Geophysical Journal of the Royal Astronomical Society 57(1), 51–65 (doi:10.1111/j.1365-246X.1979.tb03771.x), Geophysical Journal International (1979)
  6. M 7.6 – Moro Gulf, Mindanao, Philippines, 23. 7. 2010 (usp000hgmh): tectonic summary, U.S. Geological Survey (2010)
  7. Hayes, G.: Slab2 – A Comprehensive Subduction Zone Geometry Model (data release, doi:10.5066/F7PV6JNV); řez spočítaný aplikací TerraBeat, U.S. Geological Survey (2018)
  8. Ragang, Smithsonian Global Volcanism Program
  9. Makaturing, Smithsonian Global Volcanism Program
  10. Matutum, Smithsonian Global Volcanism Program

Text sestaven 2026-11-03, ověřen 2026-11-03.